The Effect of Gamma Rays on Man-in-the-Moon Marigolds
The Effect of Gamma Rays on Man-in-the-Moon Marigolds
Režie:
Paul NewmanKamera:
Adam HolenderHudba:
Maurice JarreHrají:
Joanne Woodward, Nell Potts, Roberta Wallach, David Spielberg, Judith Lowry, Richard Venture, Will Hare, Carolyn Coates, Estelle Omens, Jess Osuna, John Lehne (více)Obsahy(1)
Matka roku. Tak zní jeden z podtitulů příběhu Beatrice Hunsdorferové (Joanne Woodward) a jejích dvou dcer, Ruth a Matildy. Neúplná rodina žije ve společnosti, do které se nedokáže zařadit. Excentrická vdova Beatrice viní okolní svět za svůj neutěšený život. Posedává ve svém neudržovaném domě, čte noviny, kouří a sní nereálný sen o otevření čajovny. Starší dcera Ruth trpící epilepsií prožívá své období vzdoru. Bojí se osudu své matky, přičemž je však sama na nejlepší cestě pokračovat v jejích šlépějích. Mladší, přemýšlivá a idealistická Matilda nachází klid v práci na školních projektech, včetně toho, který nese název filmu. Vliv gama paprsků na měsíček zahradní je metaforou vlivu pochmurné životní situace na lidské osudy. Některé zahynou, některé vyrostou do zvláštních, avšak krásných tvarů. (KmK)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
„Víc divadla, málo filmu,“ zhodnotil po letech tuto svou adaptaci psychologické hry o nesympatické Beatrice (J.Woodwardová) a jejích dvou dcerách režisér P.Newman. Faktem je, že herecké výkony ústřední trojice jsou skvělé, zvláště pak malé introvertní vědátorce Matildě v podání Newmanovy dcery Elinor (hraje pod uměleckým pseudonymem Nell Pottsová, ale newmanovské modré oči ji bezpečně prozradí) divák přeje, aby se jí jednou podařilo uniknout osudu své rozčarované a neúspěšné matky. ()
Takový měsíček zahradní je na tom relativně dobře: Ať ho vystavíte jakékoliv dávce gama záření - nebo čemukoliv jinému, přijme následky vašeho experimentu se stoickým klidem a pokud to jen trochu půjde, zkusí prostě nějak vyrůst. Kdyby byl jetelem, mohl by snaživě zmutovat do podoby oblíbeného a všemi vyhledávaného čtyřlístku ... ale i když jetelem evidentně není, může se sebou za příznivých podmínek provést něco výjimečného - nebo alespoň dostatečně neobvyklého, co zaujme. Když to nevyjde, zůstane zkrátka obyčejným měsíčkem zahradním ... nebo si řekne, že už toho bylo dost - a v naprosté pohodě vůbec nevyklíčí. Ale v žádném případě neutrpí psychickou újmu - velkou ani malou, trvalou ani dočasnou. My to máme NEPOROVNATELNĚ těžší ... a o tom to je. P.S.: Budiž nám útěchou, že většinou jsme na tom (snad) o něco málo líp nežli kupříkladu bílí králíčci ... alespoň v našich zeměpisných šířkách a délkách. ()
Jsem zasažena. Tenhle film pod režijní taktovkou Paula Newmana (takže on nejenže báječně vypadal, hmm…, nejenže uměl mistrovsky hrát, ale i bravurně točil !) mě ohromil. Trpce laděný příběh matky a jejích dvou dcer je vykreslen tak věrohodně, tak křehce a s takovým řekněme pochopením, že právě k režisérovi získávám čím dál větší obdiv. Po celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že film vůbec není americký, cítila jsem na něm značně evropský rukopis. Postavy jsou vykresleny a zahrány dokonale, linie jde nenápadně do neuvěřitelné hloubky a člověka už při sledování a ještě nějakou dobu po něm napadají zvláštní myšlenky…nejen o gama paprscích a měsíčku zahradním…Pro mě osobně je zajímavá i skutečnost, že jsem tento film viděla jako první po Chaotické Aně a musím říct, že díky Měsíčku Ana celkem bledne a ztrácí ze své síly… (filmy ale v žádném případě nechci srovnávat, to ani nejde). Závěrečná slova Matildy jsou prosvětlená nadějí tak, jak už pro mne dlouho nic nebylo - …. Díky vlivu gama paprsků na měsíček zahradní jsem objevila slunce a hvězdy… ()
Komorní psychologické drama pro tři ženy a jednu mlčící stařenku. Pod vším tím cynismem a zlobou Beatrice Hunsdorferové (se kterou bych jinak nechtěl ani jet autobusem, natož sdílet s ní rozpadající se vilu) se něco skrývá... Všichni to známe, všichni tomu vlastními životy vzdorujeme... je to strach (před přiznáním prohry? před sebou? před smrtí?). Nejen vliv gama paprsků je zničující pro mladé organismy, i když..."vzniknou neskutečně krásné tvary, které si dnes ani nedovedeme představit". Na Paula Newmana hodně citlivý film, ze kterého (stejně jako třeba z Taxikáře) dýchá mohutná bezútěšnost americké periferie 70. let, koneckonců, jako by to bylo dnes... ()
Paula Newmana a Joanne Woodward obdivuji.. a po zhlédnutí toho snímku nejen za tak pevné manželství, jaké měli. Zajímavý snímek, dobrý příběh, ale zejména hlavní představitelka mě naprosto uhranila ve své roli šílené matky.. Moc ráda si film ještě někdy zopakuji a pravděpodobně se zaměřím na další režisérské počiny Paula Newmana. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (6)
- Paul Newman později prohlásil, že za všechna ta léta, kdy spolu pracovali jako dva herci, nebo jako režisér a herečka, to byla jediná chvíle, kdy se nechala ovládnout svou rolí: ,,Joanne si nikdy nenosí svoje postavy domů. Nikdy. Jen jednou. Přinesla si domů Beatrice Hansdorferovou... Přinesla si tu... tu příšeru, tu vulgární, strašnou, nemožnou ženskou. Nenáviděla tu ženu, nenáviděla to, co se v ní projevilo a vzala si to s sebou domů - to odporné nepřátelství. Utíkal jsem před ní.' (Rocky62)
- Joanne Woodwardové se projekt moc nelíbil - kostýmy, ošklivý účes, make-up, s nímž vypadal hůř, než kdyby žádný neměla, depresivní dům Hunsdorferové, beznadějnost, hrubost a negativita postavy. (Rocky62)
- Zpočátku se Newmanovi nedařilo sehnat na natáčení peníze od studia, jedině, že by se Newman vzdal svého práva na finální sestřih. ,,Možná, kdybych já hrál Beatrice a Joanne režírovala, měli by větší zájem,' vtipkoval. (Rocky62)
Reklama