Hunger Games

Lehoulinký nadprůměr s větším potenciálem. Možná je to tím, že jsem nečetl předlohu, ale neustále se mi zdálo, že bych o světě, v němž se Hunger Games odehrávají, potřeboval vědět víc, abych uvěřil, že je něco takového opravdu možné. Takhle mi dělalo problémy přijmout myšlenku, že se už 74 let koná soutěž ve vyvražďování, jejímž cílem je mimo jiné uklidňování obyvatelstva, a že to lidé přijali a nějak to funguje. Sci-fi nesci-fi, světu, ve kterém se příběhy odehrávají, bych zkrátka věřit měl. Nicméně k dobru musím Hunger Games přičíst fajn obsazení (jen hlavní hrdina nemusel být stejný typ jako hlavní záporák, pletli se mi), příjemný spád, díky kterému dvě hodiny a něco utekly docela rychle, a Newton Howardovu hudbu. Režijně to ovšem žádný zázrak nebyl a na žádnou scénu asi vyloženě vzpomínat nebudu - snad další díly dopadnou aspoň v tomhle ohledu lépe, když je dostal na starost Francis Lawrence. (02.08.2020)

Twilight pro patnáctileté intelektuály. Nemyslím to ale vůbec tak zle, jak to možná zní. Hunger Games jsou prostě určeny pro podobnou věkovou skupinu jako výše zmíněné zlo, ale alespoň se snaží (a v knižní podobě dost možná i úspěšně, nevím, nedokážu posoudit, nečetl jsem) o nějaký společensko-kritický přesah a jde v nich o mnohem víc než o to, jestli si jedna labilní kravka vybere za milence upíra, nebo vlkodlaka. A i motivace hlavní postavy jsou mnohem hlubší. Jako nenáročný blockbuster je film vcelku povedený, zábavný, docela pěkně vypadá (vzhledem k nízkému rozpočtu), výtvarná stylizace Kapitolu a Kapitolanů zaujala. Zajímavější témata jsou spíše jen načrtnuta, nedotažena, ale to se třeba povede dotáhnout v dalších dílech, na které jsem zvědavý. Nejvíc mi tak nakonec vadilo místy až příliš nevěrohodné chování hráčů v Aréně a taky fakt, že jsem tak nějak vůbec nepochopil, jakým způsobem přesně instituce Hladových her pomáhá Kapitolu k nadvládě nad ostatními kraji. Film tedy určitě není nějaká velká pecka, ale s přivřenýma očima jsem se bavil slušně. Jennifer Lawrence výborná. 7/10 (28.03.2012)

Scénář: Karel Marx, dramaturgie: Bedřich Engels, výprava: George Lucas, casting: Bohumil Kulínský, kamera: James Parkinson, kostýmy: Malcolm Mclaren, námět: tým tvůrců filmu Truman Show ve spolupráci s tvůrci filmu The Condemned, kteří přitom celou dobu telefonovali tvůrcům filmu Running Man. (27.08.2012)

Hunger Games je další z řady zajímavých fantasy knižních příběhů, která se dočkaly filmového zpracování direktem přímo z Hollywoodu. Dlouho jsem tápal. Přiznám se, že ačkoliv mám fantasy filmy moc rád, nikdy nevím, co od nich očekávat a poslední dobou převládá spíš průměr až smutek. Nakonec jsem si ale jedno nedělní odpoledne udělal čas. Nedělní proto, že má film skoro tři hodiny. Takový film tak musí zákonitě mít koule na to, aby mě zaujal a já u něj neusnul. První půl hodina byla taková obecnější. Tvůrci představovali daný svět. Nic zvláštního se nedělo, ale mělo to smysl. Jakmile se ale „hladové hry“ naplno rozjely, i samotný film mě začal okamžitě neuvěřitelně bavit. Ta představa mi přišla hodně zajímavá, dost chytlavá a musím uznat, že i v ten moment se naplno projevil způsob natáčení, který není z řady těch obvyklých. Celý ten příběh je totiž hodně realistický s řadou dost zajímavých témat k zamyšlení. A musím říct, že jak jsem se za daný svět postavil ze začátku pesimisticky, postupem času se mně začal líbit a říkal jsem si, čím nás tvůrci a samotná knižní předloha překvapí příště. Ale jo, musím říct, že něco do sebe tenhle knižní svět má. Zpracování je také poctivé a dvě a půl hodiny utekly jak voda. Za mě určitě spokojenost. Jsem zvědavý na pokračování. (13.12.2013)

Tak tohle že měl být ten rekordy lámající megahit, po kterém snad ani nejdou vyvětrat zaprděné sály multikin?? No to mě poser! Je vidět, že dobrý marpetting udělá blockbuster i z blbého krajského kola orientačního běhu s lukem. Hlavní je zaútočit na třináctileté smrady, kteří z vás v mžiku oka udělají ředitele Bradavic. Ať je to tupá, nudná vykrádačka jaká chce, mají se ti inteligentní, hloubaví mladí lidé s kým ztotožnit a dezinformace o tom, že je to děsně kůl se šíří po Assbooku jako kapavka v docích. Otylí dawni v tu ránu lámou kouzelnou hůlku nad homonosferaty a se slaboduchým výrazem v poďobaných obličejích hledí vstříc svým novým vzorům. A osvědčené schéma - hrdinná pipka a nehezký hošík s prošlápnutým xichtem - zase spolehlivě funguje jako dobře namazaný Tvajlajt. Aspoň že se dalo na tu kikinu tentokrát ďívat. (30.03.2012)