Na druhé straně

Leena svojich rodičov za tie všetky pekné chvíle milovala, ale zároveň nenávidela, za všetko to zlo čo si musela vytrpieť. Ten tiesnivý pocit v hrudi, keď prídete domov a neviete v akom stave nájdete rodičov a taký istý pocit, keď otec bije matku. A za tým všetkým je alkohol. Príbeh je to možno všedný, ktorý sme už tisíckrát videli, ale pre mňa film nemal jedinú chybu. Výborne natočené a ešte lepšie zahraté. Hudba tiež skvelá. (04.10.2015)

Film o tom, keď mama zvislá na alkoholikovi násilnikovi a hochštaplerovi zanedbá svoje deti. Film o tom ako dcéra nevie odpustiť a neprestajne "dusí" v sebe minulosť. Chýbala mi tam pasáž o tom ako sa dcéra osamostatnila, počas rokov keď bola milo a založila si vlastnú milovanú a milujúcu rodinu. Nedbal by som keby to bolo o ten kúsok dlhšie, film je smútný ale pozerateľný. (09.06.2018)

Noomi a Ola Rapace, v tom čase ešte skutoční manželia, vo filme ako Leena a Johan. Postupne začíname chápať, aké drsné detstvo sa Leene udialo a prežívame spolu s ňou všetko, čo dieťa prežíva v rozvrátenom vzťahu rodičov. Alkohol v hlavnej úlohe. Najhoršie je, že sa to navždy zapíše do detskej duše a fascinuje ma, že po takej traumatickej skúsenosti, dokázala relatívne normálne Leena žiť svoj vlastný život. Ešte, že ju otec nemlátil (až na tú facku kvôli vyliatej fľaške). Krásne myšlienky pochádzali z Leeninho denníka - aké  jednoduché sny o šťastí majú deti. (01.08.2022)

Snímku vládne hrozně pomalá a ospalá atmosféra. Kdo se nenechá nalodit už v samém počátku, ten bude u filmu trpět. Příliš mi nesedla forma, kdy je pomocí flashbacků divákům odkrýváno nepěkné dětství hlavní hrdinky utopené v alkoholismu svých rodičů. Na celém filmu je zajímavé snad jen to, že si jej střihli manželé Rapaceovi. Jinak opravdu dramatická tuctovka bez jediného "wow" momentu, ve které tleskám pouze hereckým výkonům všech zúčastněných. Z celé stopáže mě oslovilo jen asi posledních 20 minut, kdy se napětí krásně vystupňovalo. Lepší hvězda. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (06.04.2017)

„Hrůza. Hrůza je strach, že se stane něco zlého.“ A malou Leenu čeká hodně hrůzy...Divák se může zpočátku jen zkusit uhádnout, jaká traumata si Leena ohledně své matky prožila. Postupné vnořování do nepříjemné minulosti, kterou se v sobě snažila mít bezpečně pohřbenou, odkrývá někdejší Leeninu hluboko zakořeněnou bolest a člověk má skoro chuť okřiknout jejího manžela, že některé dveře s kostlivci by bylo lepší prostě otevírat. Ale ve výsledku to může to být i jistý druh terapie, jakkoliv bolestivý…Nadprůměrné drama plně se opírající o herecké výkony mladší i starší představitelky hlavní postavy, obě byly velmi uvěřitelné. I samotný příběh má sílu a nemusí v něm ani docházet k těm největším zvěrstvům (alespoň dle mých diváckých zkušeností). Pernilla August, pro mě do teď známá pouze jako herečka, v mých očích každopádně obstála i na režisérské stoličce a já jejímu celovečernímu debutu dávám solidní 4*. „Nikdy nepřestaly růst. Slunečnice tvýho táty. Dal jim tolik lásky.“ - „To nebyla láska. Zalíval je chcankama.“ (14.08.2022)