Dallas

No na novém seriálu je dobrá jediná věc - znělka, připomínající někdejší legendu mezi seriály/soap operami. Na druhou stranu, tvůrci se evidentně snažili, aby pilotní díl neodradil - do padesáti minut nacpali tolik událostí, jakých jsme se dřív dočkali nejmíň v tuctu dílů. Potěší znovuzrození J. R., výborný vzhled Sue Ellen, zamrzí trapný motiv Bobbyho nemoci, a mladí... ti mají do "starých" hodně daleko. Sympatická je snaha scénáristů z Johna Rosse vykutat ještě větší svini, než (jsme doufali že) byl J. R., trapná je naopak postava zhrzené Christopherovy lásky Eleny (Torettova sestra z Rychle a zběsile) a jejího (jakože) předchozího vztahu s mladým adoptivním synkem mladšího Ewinga. Naopak moc dobře se kouká na Julii Gonzal. Sledovat to určitě nebudu, ale druhý díl se ještě pustit dá. 2* a z úcty k třem jmenovaným legendám 3. (16.06.2012)

Je to více než slušné. Hlavní zaměření: intriky. Dokonce snad i více než v původním Dallasu. JR je pořád bezkonkurenční, takže pro mě má smysl pouze těch prvních 10 dílů. Mladí mi zprvu moc nesedli, ale Bobíkův syn jakoby mu chováním z oka vypadl. S bábama je to už trochu horší, ale co no alespoň Jordana Brewstera nad ostatníma ční. Teda ani ne tak herecky :) (28.01.2013)

K novému Dallasu jsem byla skeptická. Po prvním dílu se celá skpese rozplynula do nenávratna. Bez jakéhokoliv varování či vysvětlování se naskočilo do seriálu. Staří známí se vrátili zpět a s nimi přišli i jejich potomci, což bylo samozřejmě logické. Na začátku jsem si říkala, že J.R nějak vyměkl. Ovšem to byl omyl. Opět se moc hezky předvedl a jeho synek taky. Je vidět, že jablko napadlo daleko od stromu. Deset dílů je přesně akorát, aby nedošlo ke snížení kvality následujících dílů. (07.02.2013)

Tak to je nářez a skutečně triumfální návrat. Tvůrci použili osvědčené ingredience ze starých časů, ale už během prvních dvou dílů všechny zvraty a intriky tak zahustili, že by na to tvůrcům seriálu 24 hodin nestačilo ani 25 dílů. První dva díly tedy vtáhly do děje, pak se tempo přecejenom zvolnilo, ale vše si stále drží velmi vysoký standard. Máme tu ale několik slabin. Mladí modelové a modelky si opravdu do seriálu přinesli herectví (a často i vzhled) z telenovel, jak ostatně napsala i Mirka Spáčilová. Padouch John Ross tak působí dost šablonovitě, stejně jako "Pedro" Christopher. Modelky, u nichž v úvodu máte problém rozeznat jednu od druhé, jsou na tom s herectvím o trochu lépe. Co však celé dílo táhne, to je stará garda, která se naopak hrát naučila, protože přiznejme si, ve starém Dallasu to herectví nijak excelentní nebylo. Naprosto exceluje Larry Hagman, který na mě v původním Dallasu působil spíše jako hodný strejda, který hraje padoucha omylem. Tady mu křiváctví a darebnost kouká naprosto věrohodně z každého gesta. Ale i přes tuto věrohodnost mu stejně znovu fandíte jako kdysi. Pokud vám v původní sérii lezl nekonečně dobrý Bobby v podání Patricka Duffyho trošku na nervy, tady jste stoprocentně při něm. Zkrátka postarší pohodový chlápek, který našel svou duševní pohodu a křivárnami svého příbuzenstva se ani příliš nenechává rozhodit. Hned bych ho bral za souseda u nás na vsi. Linda Gray nikdy nebyla excelentní herečka, ale je dobře, že je tady, stejně jako skvělý Ken Kercheval. Vzkříšení legendy se povedlo, ale doporučil bych tvůrcům, aby se bez zesnulého Džejára do žádných dalších experimentů nepouštěli a důstojně dílo zakončili druhou sérií. (03.01.2013)

„Dallas. Dallas, Dallas, nedala,.. nedala, pro svou ruku si to nechala“….tak, to byla malá kulturní vložka a vzpomínka na legendární Eso-hopovou formaci Chaozz a teď k Dallasu. Dallas by ve své době fenoménem, který pro široké masy znamenal to samé jako již zmiňovaný Chaozz pro uctívače kultu „Čágo belo šílenci“. Vzpomínám si, jak jsem jako malý byl zrovna, když běžel poslední díl původní série, s rodiči na dovolené a u hospody, kdy byla jediná televize v kempu, to vypadalo jako 17. listopadu 1989 na Albertově………….no a uběhly desítky let a J.R. strike back. Dallas je stejný, jako býval kdysi. Ti, jimž v těle kolují gen J a gen R jsou těmi špatnými, Bobbyho plémě zase stojí na straně dobra a vše se točí kolem ropy a Southforku. Jen je teď všechno modernější, stylovější a poplatnější době. Ženy jsou přitažlivé, muži vyrýsovaní (tím nechci říct, že Pamela byla svého času nějakou ošklivkou nebo Bobby chcípačkem) a nafta ještě víc voní po dolaru. Dallas roku 2012 se nesnaží být velkolepou ságou jako jeho předchůdce, ale spíše jde o takovou malou do moderního hávu oděnou nostalgickou vzpomínku na jeden ze symbolů své doby. I já jsem se rád znovu setkal s Johnem Rossem, Bobbym, Sue Ellen, Rayem, Lucy nebo Cliffem…..a ano, ani ti jejich potomci mi vyloženě nevadili…….především pak Jordana Brewster :D (24.05.2013)