Nedokončený film

Hodně drsný, působivý a hlavně autentický dokument, který vás nejen zasvětí do života varšavského ghetta, roku 1942. Velice na mě působil každý záběr, každá osoba, která, jak počítám, se ani konce války nedožila. Mrtví na ulicích, hromady exkrementů, špína, utrpení a zároveň snaha propagandy v tomhle všem vybudovat iluzi, jaký mají židé blahobyt. Po všech stránkách přínosné dílo, které nemůžu, než ohodnotit plným počtem hvězd. 90% (06.05.2012)

Hodnotit? Určitě ne. Jen tam dám těch pět hvězdiček a půjdu to znova rozdýchat. Neuvěřitelná, ale každodenní realita varšavského ghetta. A to jsou záběry před deportacemi. Nacisti jen chtěli ukázat, že Židé zde žijí naprosto normálně a přirozeně. Kdyby těch lidí, kteří si žili na úrovni lidskosti, bylo víc než 50 z 500 000, bylo by to možná věrohodnější. Ale smrt, která čeká za každým rohem tohoto místa, neunikne ani před propagandistickým okem kamery. Člověk žijící ve varšavském ghettu si rozhodně zvykl, ale dnešní člověk se s tímhle nemůže prostě smířit. Pohleď člověče, co se v tobě skrývá, hleď pozorně, ty dvě objímající se děti, sedící u zdi, umírají hlady. Odhoď šaty, posyp si hlavu popelem a tanči se smrtí. Otevři oči a podívej se, tohle byl pouze začátek. (29.04.2012)

Ať byly záměry fašistů s tímto filmem jakékoliv, dnes se obrací přímo proti nim jako direkt. Samozřejmě, že podobné záběry procházejí všemi možnými filmy a mohlo by se zdát, že je jich až trošku moc, že zevšedněly a emočně se opotřebovaly. Jenže tady to není filmová kamufláž. Tady se díváte do tváří lidí ve varšavském ghettu, kteří za pár měsíců pravděpodobně zemřeli, ale teď se ještě drží života a doufají v zázrak, o kterém divák ví, že nepřijde. Nevzpomínám si, co na mne z této oblasti tak silně zapůsobilo jako Nedokončený film. (12.10.2014)

Dokument plný otřesných záběrů z varšavského ghetta, kde se nacisti rozhodli natočit svůj propagandistický film. Dnešní člověk si jen těžko uvědomuje, co tam lidé zažívali. Tento film vám tu představu rozhodně dá. Nicméně se nejedná o dokument, který by měl nějaké vyšší umělecké ambice. Jsou to pouze záběry poslepované s výpověďmi svědků a deníkovými záznamy obyvatel ghetta, ale i to dokáže neskutečně zapůsobit. 3,5* (17.03.2011)

Ghettofilm - nic víc, ani označení "kde", ale to ostatně všichni víme i po již skoro osmdesátil letech. Proč se tento film natáčel, k čemu měl sloužit? - to byla nejfrekventovanější otázka. Film byl režírován, už to znamená, že k něčemu měl sloužit. Přitom každému je (a vždy bylo) nápadné maximální umělé vyostření sociálního problému (šampaňské verusu kosti potažené kůží); jako by Němci chtěli říct: "Podívejte se vždyť by se tu sežrali sami navzájem, odveze je tedy tam, kde sice nebudou mít víc místa, ale budou si navzájem rovni." Zobrazování stejně tak umělě naranžovaných židovských zvyků, obyčejů a rituálů (obřízka 2 kg dítěte...) vede zase ke známé praxi - podobně jak tomu bylo o mnoha asijských (sibiřských) národů: zaznamenat, zdokumetovat a zlikvidovat. (01.11.2020)