Krev v mobilech

Dokument, ktery sice poukazuje na zavazny problem, ale krome tohoto faktu neresi vubec nic. Pokud by nerostne bohatstvi z Konga neuzili vyrobci z elektrotechnickeho prumyslu, pouzilo by se to jinde a Konzane se budou zabijet vecne. Mozna zarazi jen fakt, jak se k cele situaci stavi nejvetsi vyrobce mobilu... Holt, penize a moc mely vzdy vetsi hodnotu nez lidsky zivot nebo dustojnost. Dokument sam o sobe je jen prumerny, ale ocenuji statecnost tvurce a pridavam jednu hvezdicku. (06.01.2013)

Cílem dokumentu není cíleně útočit na společnost Nokia jak si zde mnozí myslí, ale ukázat na problém (to jak v dokumentu řečeno, tak i na oficiálních stránkách napsáno), který se dá řešit, stojí mnoho životů a podporuje válku v zemích 3 světa, které jsou tímto způsobem zbytkem světa nevědomky vykořisťovány a právě Nokia je na světovém trhu mobilních telefonů na místě číslo jedna a proto má i největší slovo. (15.01.2012)

Snaha možná... Ale jaký konkrétní přínos má tento film, to nevím... A jen tak mimochodem napadly někoho důsledky snah autora? Dejme tomu, že společnosti přestanou kupovat "krvavé" suroviny = poptávka klesne na nulu = doly přestanou těžit = miliony lidí přijde o práci a...? No co s nimi? Pomřou hlady rychleji než v dolech = jsme tam, kde jsme byli = díky tomu že nekupujeme, zase umírají lidé... (25.08.2013)

I přes velmi subjektivní doprovodný komentář a absenci nějakých obsáhlejších faktů oceňuji na tomto dokumentu hlavně to, že se tvůrce odvážil jet až přímo na „místo čínu“ i přes všechna varování. Podmínky, ve kterých tam lidé žijí a pracují jsou naprosto otřesné a korporace, těžící z jejich trvdé práce, s tím očividně nehodlají nic dělat. Stojí za zhlédnutí. 70 % (03.01.2013)

V Demokratické republice Kongo proběhla nejkrvavější válka od dob Adolfa Hitlera, přesto ale pochybuji, že by o ní lidé na Západě vůbec měli ponětí. Investigativní novinařina je velmi drahá a tomuto dokumentu proto přeji divácký úspěch a návratnost investovaných peněz. Na jádro problému přišel chlápek z té americké neziskovky, že všichni aktéři falešně předstírají, že pro to dělají maximum, ale to jen zpomaluje úsilí a a byznys funguje tak, že všichni chtějí mít co nejmenší náklady a využívat pokud možno otroky a pokud největší hráči na trhu jako Apple, Wal-Mart, Nokia apod. neřeknou kvůli tlaku spotřebitelů "tak dost, do roka chceme výrobky s dobrou pověstí", nic se nezmění. Pobavili mě manažeři Nokie jak se naučenými frázemi snažili problém zamluvit. Poulsen se dostal nejdříve k střední manažerce, která neměla rozhodovací pravomoci a v závěru dokumentu, kdy šéfům Nokie bylo jasně, že má dostatek natočeného materiálu proti nim také k vysokému manažerovy. Jeho vznešená řeč typu "řešení je komplexní a cesta k němu velmi složitá...společnost se nevyvíjí rychle" je vrcholem snímku.Poslední facku dala Poulsenovi opět nízká manažerka Nokie, nejhloupější z protagonistů, která mu ne moc diplomaticky řekla "Proč něco přiznávat, aby jste měli dobrý film, když my si nemyslíme, že máme co přiznávat". Tím snímek trochu pesimisticky končí a v Kongu bude z naších peněz za mobily nadále financována občanská války s dalšími pěti miliony mrtvých mužů, žen a dětí.Ne každý lidský život má stejnou hodnotu. Říká se tomu hierarchie smrti. Hodnota životů lidí, kteří byli zabiti, zmrzačeni nebo jinak poznamenáni konfliktem v Demokratické republice Kongo, je rozhodně na spodních příčkách tohoto hrůzného žebříčku.Konflikt v Sýrii nás pohoršuje a děsí, což se zdá samozřejmé, vzhledem k tomu, že už připravil o život dvě stě tisíc civilistů. Nicméně počet obětí konfliktu v Demokratické republice Kongo se odhaduje až na šest milionů. Podle organizace Oxfam civilisté na východě země dodnes čelí útlaku od ozbrojených skupin. Organizace spojených národů zemi označila za „centrum znásilnění“. Pygmejové, žijící na severovýchodě země, byli zabíjeni a pojídáni ozbrojenými rebely.dokonce popisován jako „africká světová válka“. Je považován za pozůstatek rwandské genocidy, do které byly zapojeny armády devíti afrických národů. V konžské válce se protíná mnoho konfliktů. Země je plná vzácných minerálů, které by mohly být zdrojem obrovského bohatství a prosperity pro místní lid, ale namísto toho jen přitahují ziskuchtivé ozbrojence. Tato neutěšená situace přitom trvá už několik generací. V době nadvlády belgického krále Leopolda II. na přelomu 19. a 20. století proběhlo na tomto území jedno z největších masových vraždění v historii lidstva. Zahynulo až deset milionů lidí. (22.03.2020)