The Lost Valentine
Režie:
Darnell MartinKamera:
Frank PrinziHudba:
Mark AdlerHrají:
Jennifer Love Hewitt, Sean Faris, Betty White, Billy Magnussen, Gil Gerard, Steve Warren, Michael L. Covington, Robert Pralgo, Justin Wheelon, Tom Nowicki (více)Obsahy(1)
Měla to být perfektní love story, jež naprosto dojme diváky GNTV a reportérce Susan Allison (Jennifer Love Hewitt) z pořadu The American Diary značně vylepší její profesní portfolio. Žena (Betty White), která každý rok přesně na Valentýna přichází do velké nádražní haly Union Station, kde se za druhé světové války loučila se svým manželem, odcházejícím na frontu. Neil Thomas se tehdy už narození svého syna nedočkal, brzy byl stejně jako desetitisíce dalších prohlášen za pohřešovaného v boji, čímž jeho případ a de facto i život pro americké úřady skončil. Ne tak pro Caroline, která už 65 let ve stejný den přichází manžela na nádraží vyhlížet. Susan nezačíná svou reportáž právě šťastně, když nevědomky urazí vnuka Caroline, mladého fyzioterapeuta Lucase (Sean Faris). (dopitak)
(více)Videa (1)
Recenze (23)
Tak trochu televizní verze Pearl Harboru s formou vyprávění podobnou Titanicu. Pro romantiky/milovníky romantických filmů je to zkrátka povinná záležitost. Už na začátku nastoupí dojemná atmosféra, která snad nikoho nenechá chladným. Největší klad filmu je kromě tématu i Jennifer Love Hewitt, která s dobrým účesem nasadila i dobrý herecký výkon :)) Ale ano, stále je to "jen" televizní film, kterému lze vyčíst především otřepané a někdy dost rozpačité dialogy. Vztah mezi Susan a Lucasem (Hewitt+Faris) probíhal dost vlažně, čekala jsem více jiskření a zajímavější vyústění. Navíc on byl zkrátka tak nereálně "dokonalý", až to mírně lezlo na nervy. No a konec, kdy se čekající manželka dozví jak její milý dopadl je prostě kýčovitý - jeho chování na mě působilo tak nesobecky, až to vlastně sobecké BYLO.. ("Ne,zachraňte jeho,kašlu na pud sebezáchovy a na to,že na mě někde čeká moje žena s novorozeným synem"..). Asi jsem právě spíše prozradila více o sobě, než o filmu (ano, jsem sobecká a myslím především na sebe). Ale tak to na mě prostě působí. Jinak velice pěkný příběh, slzy v očích jsem měla po celou dobu. ()
Příběh je klasické romantické klišé, ale místy děj příjemně překvapí a v určitých scénách se daří budit napětí a očekávání. Hlavní herec je sice jako kříženec Toma Cruise a Cristiana Ronalda s duší Hugha Granta, ale v případě televizní produkce (Hallmark) se jedná o nadstandard. Kupodivu se podařilo tvůrcům zvládnut v rozumné stopáži více dějových linek, což je jasné plus, jen mne překvapuje to malé množství zdejších hodnocení. ()
A po tom slavnostním pohřbu se státními poctami žili všichni šťastně až do smrti... Obrovskej doják na způsob nízkorozpočtového Pearl Harbor, který svou atmosférou v počátku vyprávění připomene i Titanik. Docela příjemná je retro část s dobovou hudbou, u které se zasníte nad krásnými ale těžkými časy amerických třicátých, jako celek je ovšem tento televizní film naprosto konvenční záležitost bez jakéhokoliv vlastního nápadu se spoustou náhod s nápisem "příběhové klišé", neposkytující dostatečnou velikost hereckým partům (mezi námi, o JLH se šušká, že vůbec hrát neumí, jenže já jí už od časů Tajemství loňského léta a Příběhu Audrey Hepburn fakt žeru), tak trochu reklama na americké vlastenectví. Sean Faris mi hrozně připomíná jednoho spolužáka, docela známého plážového volejbalistu Jindru Weisse. ()
No s tím cukrem to tvůrci docela přehnali, několikrát jsem si říkala, že tohle už je vážně trochu moc. Je to tím celé děsně nereálné... celý film koukáte na celou rodinu neskutečně hodných lidí, kteří upřednostňují před sebou pořád někoho jiného, a ještě je to činí šťastnými. Všechny hlavní postavy jsou prostě hotoví andělé a nikdo z nich není byť jen neutrální. To je sice moc hezké, ale tak nereálné, že je to celé vážně jen pohádka se spoustou cukru... ()
Urážlivý snímek, který z druhé světové dělá selanku v pastelových barvách, o které jsem si myslela, že ji dokážou natočit jen Němci, když se jim dostane do rukou román od Rosamunde Pilcher. Jak jinak brát snímek, kde žena nekonečně dlouho čeká na návrat svého muže z fronty, zatímco ten radši dobrovolně a opakovaně zůstane v zajetí, než by se vrátil k ní? ()
Reklama