Rozsudek

Československo-maďarsko-rumunské historické drama, odehrávající se na počátku 16. století v Uhrách, dle snímku na linii Budín-Szeged-Varaždín. Drama se odehrává v době, kdy vrcholí turecká expanze a jako křižácký vojevůdce této oblasti byl vybrán Juraj Dóža. Tato nesmírně sugestivní postava, již ztvárnil démonický F. Bessenyei, však obrátí zbraně proti vrchnosti, je stíhán a také dopaden. Vůdci povstání je nabídnuto, že dostane milost, pokud odvolá své stoupence, neboť vrchnost se tímto krokem pokusila zamezit krveprolití, vědíc, že během nastávající války s Osmany bude potřeba každého muže. Po kategorickém Jurajově odmítnutí milosti následuje nezapomunetelná mrazivá popravčí scéna, jejíž vrcholem je posazení odsouzeného na žhavý železný trůn a nasazení koruny smrti. Na snímku mě kromě samotného příběhu, jež je vyprávěn retrospektivně, zaujalo dokonalé zachování atmosféry a surovosti raného novověku, dále výtečné dlouhé filozofické monology a nádherná práce pana kameramana. Přestože hlavní postava strhává svou nepřehlédnutelnou nezkrotností velkou část pozornosti na sebe, dokázal jsem zaznamenat také československé herce J. Vaška a A. Kubáně. Velmi umělecky působící snímek maďarského režiséra Ference Kósy na mě zanechal jen ten nejlepší dojem a vřele doporučuji všem milovníkům historických dramat. (24.03.2014)

Sled a postup filmového vyprávění mi připadalo zmatené, často jsem nevěděl, co se děje, kdo je kdo, s kým je a co chce. Také jsem tam nenašel žádné bitvy a bojůvky proti magnátům, většinou se to odehrávalo prostřednictvím špatně srozumitelných dialogů. Ale líbily se mi kostýmy, výprava a kamerové záběry, takové sirové, navíc ještě černobílé. I ty ksichty byly dobře vybrané. (04.11.2014)

Príbeh zobrazuje sedliacke povstanie Juraja Dóžu v časoch križiackych vojen na začiatku 16 storočia. Pozitívom je široká koprodukcia Maďarska, Rumunska a slovenskej Koliby, je to vidieť hlavne pri davových scénach, záverečná scéna je silná a pôsobivá. Scenár je však trochu roztekaný, možno by mu pomohlo viacej minút. Bessenyeiho nahovoril Vlado Müller, Majora Leopold Haverl, Motoia Štefan Kvietik a Koltaia Ivan Rajniak. (21.01.2019)

Středověk, začátek 16. století a prostředí i situace, v jakých tehdy lidé žili. Nevolnická revoluce se rozšířila takřka po celé Evropě, a to tehdy lidé neměli ani telefon, ani internet. Dokonce nevycházely ani noviny. Příběh statečného vůdce povstání je natočen dobře, nechybí ani brutalita ani jakýsi náznak lásky. Film určitě stojí za to vidět. (24.11.2019)

Nie je to zlé, dokonca scenár plný retrospektív je kvalitný, ale Dóžovo povstanie by si zaslúžilo určite lepšie spracovanie. (keby také povstanie mali napr. v Anglicku tak už máme asi 20 filmov s týmto námetom)... Komornejšia, psychologická rovina mi nikdy u historických filmov nevadila, ale tu bohvieako nefunguje. Bojové scény tu sú len okrajovo, a veľmi nepresvedčivé. Juraj Dóža (Ferenc Bessenyei) sa tvári dosť nezúčastnene a stoicky, čo mi na uhorského povstalca (určite s horúcou krvou ) vôbec nesedí. Vrcholom v tomto smere je záverečná poprava, ktorú Dóža zvláda ľavou zadnou - skoro to vyzerá že zaspáva od nudy. Pritom ho prinútia sadnúť si na rozžeravený železný trón, a na hlavu mu dajú rozžeravenú korunu. No neviem... či existoval v dejinách človek, čo by pri takejto poprave ani nemukol... Odkaz Juraja Dóžu však je zásadným v Uhorskej histórii, pretože v nasledujúcich 200 rokoch zasahovali podobné povstania túto krajinu jedna za druhou.. Pritom povstalci, od Bočkaya v 16. stor až po Rákoczyho v 18.stor sa vždy nazývali na počesť Dóžových bojovníkov: Kuruci (krížiaci) . (23.02.2011)