Bídníci 20. století

Bídníci 20. století jsou obratnou filmovou hříčkou romantického pěvce. Victor Hugo patří k nejhrdějšímu kulturnímu dědictví francouzského životního elementu a k nejslavnějším představitelům romantismu. Claude Lelouch posunul čas dění do nechvalně známého úseku nejděsivějšího období moderních dějin a nezapomněl zdůraznit i rozvrstvit paralely a souvislosti s Hugovou předlohou. Buduje melancholické výjevy, dráždí temnou stranu lidské duše, blahořečí odvahu lidské důstojnosti, provokuje morálním dilematem, opěvuje lidskost a hoří pro osudovou lásku. Zpěv idealistického barda se lehce vznáší nad krajinou, úzkost lidské duše se chvěje strachem při střetech s úskočnou hamižností, přesto naděje neumdlévá, ani neumírá. Láska, opětovaná a věrná a nesobecká, se stává světlem na konci tunelu, přetrvává věky a vykupuje útrapy. Neschází odlehčení, tragédie, ani hřejivá náruč lidské dobroty. Ústředním bodem bídnosti lidského počínání je Henri Fortin, dříve Leopold Fortin (velmi příjemný Jean-Paul Belmondo, též v roli Jeana Valjeana i svého otce, jako boxující mladík Paul Belmondo, jako malý chlapec Guillaume Souchet). Skromný chlapec, sirotek, boxerský přeborník, provozovatel stěhovací služby, zloděj ve službách nacistů, odvážný bojovník za svobodu, zachránce a starosta. Nespravedlnost života nemá postižené svědomí, ani kumulace nehod nemusí být škodlivá, pokud si nešťastník udrží zdravý náhled na život. Bolest není nekonečná, když nezanechá trvalý otisk zášti v srdci. Mužským vrcholem osudové lásky je André Ziman (velmi zajímavý Michel Boujenah), divadelní kritik za studentských let a úspěšný právník židovského původu. Temná doba zatahuje oblohu ocelově chladným mračnem bez kousku prosvětlených okamžiků. Záchrana se stává zajetím a vykoupení se zdá být nemožné. Ženským vrcholem osudové lásky je Elise Ziman (šarmantní Alessandra Martines), velmi úspěšná primabalerína a věrná Andrého manželka. Život je znásilněn psychopatickou nenávistí a sadistické uspokojení si pohrává s lidským masem. Láska je hodnotnou pomůcku k fyzickému přežití lidské zlovůle. Plodem osudové lásky je Salomé Ziman (příjemná Salomé Lelouch, v dospívajícím věku Margot Abascal), vyplašené dítko Andrého a Elisy. Okupace je časem odloučení, návrat svobody postupnými kroky vrací do života všechny ztracené hodnoty a jistoty. Významnou postavou je farmářka Thenardier (pozoruhodná Annie Girardot), žena v tělesně neuspokojivém manželském svazku. Neukojenost se dožaduje svých potřeb, trestá pocit uraženosti, přesto si zachovává základy morální odpovědnosti. Neméně významnou postavou je její manžel Thenardier (velmi zajímavý Philippe Léotard), prostý venkovský statkář. Dobročinnost se v nátlaku doby a postupujícího času zcela proměňuje. Sobectví, žárlivost a uvyknutí se na pravidelný příjem bohatství chce zamést každou stopu vlastního hříchu a nenávisti. K výraznějším postavám patří Catherine (příjemná Clémentine Célarié, též v roli Fantine), Leopoldova matka. Nespravedlivé uvěznění manžela ji přivádí do Normandie, věří, čeká, trpí a doufá. Výraznou postavou je Javert (zajímavý Philippe Khorsand), policista, loajální každému režimu. Právo je vymáháno každým možným prostředkem, surovost je profesní rutinou i uspokojením. Z dalších rolí: Henriho zlodějský patron za časů okupace (Ticky Holgado), Leopoldův prospěchářský pěstoun a zaměstnavatel Guillaume (Rufus, též v rolích svého syna a Thénardiera), jeho manželka v různých časech (Nicole Croisille), starého Henriho spoluvězeň na útěku Eiffelovka (William Leymergie), velmi dobrotivý biskup Myriel (Jean Marais), laskavá a zachraňující matka představená (Micheline Presle), počátek nesnází a falešný hrabě de Villeneuve (Daniel Toscan du Plantier), nová nadějná krev na Normanském pobřeží Marius (Michaël Cohen), další Henriho zlodějští spolupracovníci (Antoine Duléry a Jacques Bonnot) a mnoho dalších a dalších. Bídníci 20. století jsou povedenou adaptací francouzské literární klasiky. Přizpůsobivě a způsobně nastiňuje traumatické situace mezilidských vztahů a vazeb. Hrozba kruté moci a probuzená neukojitelná žízeň po bohatství smýkají lidským tělem marností světa. Lelouch si pohrává s paralelou, temnota není neprostupná, ale má i povzbuzující účinek. Dobrota je láskou, láska je ušlechtilostí. Bídníci 20. století jsou monumentální filmovou freskou a láska stále věří v osud, předurčení i naplnění. (27.06.2019) (méně) (více)