Futurologický kongres

Protest, který si vypomáhá tím, že věci, proti nimž brojí, bagatelizuje a posouvá do roviny snadno napadnutelné karikatury. Může to pak samozřejmě působit revolučně a radikálně, ale ve skutečnosti je Folmanovo revoltování proti mechanizaci, schematizaci a podmanění reality ještě mnohem mechaničtější a "generičtější" než většina kritizovaných jevů. Chtě nechtě působí Futurologický kongres jako beznadějně děravá metafora zastydlá kdesi v dystopických vizích 90. let, jako uplakaná zpověď vyhaslé hvězdy, zahořklé mrmlání nezávislého filmaře na něco, co se neobtěžoval pochopit a především jako strašně agresivní výpověď, v níž animace na rozdíl od Valčíku s Bašírem neslouží jako prostředek osvobození a distance od traumatu, ale naopak nástroj podmanění a zotročení vnímání diváka (pure ideology, celý ten vizuál, naprostá bagatelizace, glajchšaltace té obrazové informace, jak říkáme my inťouši s nasazovacím vousem). Už dlouho jsem neviděl nedomyšlenější film, který by mě svou prostoduchou žlučovitostí vytáčel do běla. V zásadě mám dvě pozitiva: výtečný soundtrack Maxe Richtera určitě poslouží jako dobrý matroš pod trailery a první, co mě po Kongresu napadlo, bylo: Chci vidět nový film Michaela Baye. Jeho prostá hloupost mě očistí víc než tohle kostnaté a šlachovité podobenství, jehož "intelektuálství" je stejně ostentativně strojené jako karikatura Toma Cruise. P.S. Možná by se měl Folman zamyslet nad tím, že jeho vizi zpracovala zatracovaná fabrika na vizuální psychofarmaka už několikrát neskonale inteligentněji a rafinovaněji. Ale to se do jeho rozhořčené reality nehodí, vím. (31.07.2013)

Tak toto je naozaj niečo. Občas si počas sledovania poviete, že by to mohlo byť rýchlejšie, ale súčasne chápete, že rýchlejšie tempo by film zabilo. Groteskná vizualizácia pomohla tvorcom navodiť existenciálnosť a ozajstnú, logicky ťažko uchopiteľnú "futurologickosť". Kým v Mijazakiho CESTE DO FANTÁZIE videl všelikto všeličo, ja som japonskú klasiku nepobral, zato Kongres ma ohúril. Nemá to takú emočnú silu ako FONTÁNA či 2001: VESMÍRNA ODYSEA, ale určite sa zaradí madzi najoriginálnejšie scifíčka. Ak na Philipa K. Dicka vravia že fičal na LSD, fakt neviem, čo bral Lem... (17.06.2016)

Satira s metaforami prekypujúcimi fantáziou, fantáziou prekypujúcou metaforami a šedou, krutou a vtipnou realitou. Šancu na komerčný úspech v tom moc nevidím a to je možno dobre. Len tak ten film niekde objaviť, zapnúť a nechať sa prekvapovať. Tak originálny, krásne divný film sa len tak nevidí. 90% …………… 2023: Čítam predlohu, film si ale už znovu nekuknem. Nechcem si to pokaziť. (26.01.2014)

(KVIFF 2013) Jednoznačně nejrozmáchlejší snímek mých letošních Varů. Geniálně namixovaná kombinace dystopického sci-fi a nemilosrdně výstižné společenské satiry, podpořená skvělým výkonem charismatické Robin Wright. Ať si o jejím výběru rolí říká kdo chce, co chce, tohle jí prostě sedlo. Jako na většinu festivalových filmů, i na Kongres jsem šel více méně naslepo, takže ten náhlý rafinovaný přechod do "povinné" animace byl pro mě naprosto nečekaný twist. V tu chvíli se mi úsměv přerodil v němý úžas. (09.07.2013)

Folman režisér hlavně neukočíroval sebe samého coby scenáristu. Jakoby nedokázal využít potenciál svobody, který mu námět a animace umožňovali. Takže na rozdíl od Lema nestvořil funkční fantastický svět, ale jen barevnou halucinaci. A smutným výsledkem je, že tahle animovaná halucinace je nakonec méně zajímavá, než živá Robin Wright a další herci.Takže mojí základní emocí jsou nakonec rozpaky. (17.03.2017)