Steins;Gate

Začátek je hodně ukecaný a takový zmatený. Až moc dlouho trvá, něž se začne něco dít, a když už se konečně něco děje, kvalita jednotlivých dílů dokáže dost kolísat a místy to dokonce až zavání harémovkou, ale aspoň to do ní nikdy plně nespadne. Nicméně příběh jako celek naštěstí zajímavý je (i když by výrazně pomohlo osekání nudných částí, tedy zkrácení celého seriálu aspoň tak o třetinu) a několik momentů mi dokonce dokázalo nahnat husí kůži. Animace se trefila přesně do mého vkusu, pěkný soundtrack, opening i ending. Postavy jsou na tom pravda hůř, protože mi jich opravdu hodně přišlo naprosto zbytečných (rozhodně Faris, Ruka jakbysmet a kromě jedné jediné scény vlastně i Moeka), ale aspoň hlavního hrdinu jsem si stihla docela oblíbit a překvapivě nejvíc jsem měla ráda tu-tu-ruu Mayushii, na rozdíl od Christiny, kterou žerou úplně všichni, ale mě svými tsundere móresy dokázala dost pít krev. 8/10 EDIT: Po shlédnutí Tatami Galaxy mám pocit, že bych měla snížit své hodnocení na odpad. (17.03.2015)

Dějově nevyrovnané anime, kde silnější prostředek a úplný závěr zachraňují výsledné hodnocení. Jako u většiny time travel filmů i zde se autoři nevyvarovali nepřesností a paradoxů, ale naštěstí jich nebylo tolik, že se dají snadno přehlédnout. Butterfly effect je ukázaný celkem dobře, naprovování škod je však jednou z nejnudnějších částí děje, ikdyž by divák čekal v tomto bodě největší náboj a nejlepší momenty. Ty přicházejí až v závěru se Sophiinou volbou hlavního hrdiny. Chybělo mi víc překvapivých momentů a některé pasáže mi přišli zbytečně zjednodušené. Celkově mírně nadprůměrné. 70% (18.09.2011)

Jelikož se Steins;Gate řadí k nejlépe hodnoceným anime na Anime listu, byl jsem k němu nejdříve opravdu hodně skeptický. To se ale změnilo už po prvním díle, kde jsem pochopil, co na tom všichni vidí. Máme tady skupinku podivínů, kteří pomocí mikrovlnky cestují v čase. To je ze začátku vlastně všechno, co se řeší a celé anime je bráno spíše jako komedie. Po druhé třetině ale daleko více zvážní, komedie se vypaří a v poslední třetině zasadí několik "heartbreaking" momentů. Tomu samozřejmě napomáhá skvělá skupinka hlavních postav, kde si u každé najdete alespoň něco, proč si ji oblíbíte. Ze všech je ale nejlepší hlavní hrdina Okabe, který si vyjde tak neuvěřitelným vývojem od bláznivého "mad scientista" až po někoho mezi Shinjim z Evangelionu a Subaruem z Re: Zero. Ostatní postavy samozřejmě nezaostávájí, "Mayushii" si opravdu zamiluje každý, Kurisu je sympatická tsundere a Hashida je... Prostě Hashida. Prostředí Akihabary, "elektrického města", navíc krásně podtrhuje atmosféru tohoto psychologického sci-fi. Celkově jsem si tuhle jízdu neskutečně užil, a to i následující speciální epizodu a film. Po dlouhé době krásných 10/10. (02.04.2021)

Ze začátku trochu zmatené, moc jsem nechápala, o co jde, přišlo mi, jako by se začalo někde od prostředka, a ne od začátku. Naštěstí na konci do sebe všechno pěkně zapadlo a bylo srozumitelně vysvětleno. Takže bych skoro řekla, že vyloženě začátek vlastně není kvůli všem těm změnám v čase. Cestování v čase (a manipulace s ním) jako takové je originální a mělo by zabavit i ty, kteří na tohle téma viděli tucty příběhů a hledají něco nového. ----- Příběh mě začal bavit tak od třetí epizody a nadšení pro věc vrcholilo někdy kolem šestnácté epizody. Pak jak došlo na napravování změn se příběh rozmělnil, rozbředl a brutálně zpomalil, taky se nahromadilo moc komediálních prvků. V jednu chvíli pro mě bylo i dost těžké přimět se k pokračování, ale zase ty dvě poslední epizody za to přecejenom stály. ------ Až na Makise Kurisu a Suzuhu Amane mě nebraly postavy – ne že by mě štvali celou dobu, ale v některých momentech zejména Okarin a Mayuri byli celkem otravní. Ještě mě fascinovalo to, jak se o pokusech v laboratoři postupně dozvídalo čím dál víc lidí, a přitom trvalo tak dlouho, než tam někdo vpadl anebo se to začalo šířit veřejně. A když byl Okarin tak paranoidní, jak to, že nikdy nezkusil tu laboratoř nějak zabezpečit? Mrzelo mě i, že se furt mluví o SERNu, ale reálně z něj nevidíme nic kromě těch hacknutých dokumentů. Všechno se odehrávalo jen v úzkém okolí laboratoře, ani do té budoucnosti jsme se nepodívali. ----- Celkově tedy za čtyři hvězdičky, seriálu by určitě prospělo méně epizod a rozšíření děje na víc míst. 7/10 (21.11.2020)

Dlouho se to tváří jako sofistikovaná komorní víceméně konverzačka party „geeků“ (a jednoho předobrazu Ricka Sancheze v podání doktorovského Tennanta) během jednoho parného léta nad pravidly a možnostmi cestování časem/paralelními instancemi, pak se to nějakou dobu přetvařuje jako stále komorní a osobní napravovačka předchozích chyb a boj proti nezvratnosti osudu (kde již v případě potřeby jsou některá pravidla ignorována), aby se nakonec ukázalo, že nešlo o nic více než emocionální vztahovou pohádku, protože se v závěru trapnou deus ex machinou popírají nastavená pravidla úplně. Půl seriálu je to „cesta tam“ a půl zase „cesta zpátky“, kde mezi úvodem a finále mohlo být stejně tak o dvacet epizod méně jako o dvacet více a nemělo by to zápletkou na nic vliv. Když to však samo sobě podrazí nohy a přestane to fungovat jako „časové sci-fi“, tak to drží nad vodou, a nutno uznat že zdárně, postavy. Ty jsou natolik sympatické, že díky nim to drží pohromadě. První třetina je zdaleka nejlepší, navozuje pocit paranoi (jakkoli podpásově mnohdy tím, že všichni nosí po několik týdnů/světů/realit neustále stejné oblečení), dává do placu dobrá témata i pravidla cestování časem (jde o derivát nápadů z jiných děl/teorií, ale ne nezajímavý) a člověk jí odpustí, že spoustu okatých časohrátkových obezliček prokouknete právě proto, že si tvůrci pohrávají s teoriemi, které znáte či jste je viděli/četli zpracované jinde. Pokud byste se tedy nechali nachytat některým z online žebříčků „nejlepších filmů/seriálů o cestování časem“, kde toto anime často figuruje, hrozí nemalé zklamání, protože „sci-fi o cestování časem“ to sice je, ale kvůli druhé polovině a především pak závěru ne příliš dobré. Pokud vám však tohle je jedno a akceptujete, že cestování časem je tu pouhý prostředek "jak se dostat postavám na emocionální kobylku", tak to doporučit jednoznačně lze. Na nich to totiž staví. Tuturůů! (27.01.2021)