Ukradené Vánoce

Tim Burton a Danny Elfman jsou jasnou zárukou nečeho pohádkově-temného a přesto krásného. Elfmanova geniální pohádkově hororová hudba podle mě nemá konkurenci ve svém stylu a v tomto filmu opět ukazuje jak dokonale umí skládat hudbu. Poutavý příběh s animovanými postavičkami, které jsou tak hnusné až jsou krásné a srandovní. Halloweenské město plné potvůrek od upírů, přes duchy, kostlivce, čarodějnice až ke zlým dětem. Deprimovaný Jack, který již má dost stereotypu stále se opakujícícho Halloweenu. Pak pozná další svátek a tím jsou Vánoce. Je jimi okouzlena fascinován a nedokáže pochopit, že každý svátek má svůj smysl, svůj význam své důležité místo. Krásné, mrazivé, vtipné a fascinující. (25.01.2005)

Scénář: Caroline Thompson, Tim Burton .. Tahle „předvánoční noční můra“ je téměř rovnicí geniality! Excelentní hudební skladatel Danny Elfman plus Tim Burton plus výborná hororově karikaturní animace = netradiční přesto výtečná pohádka o zájmovém a tvůrčím střetu dvou zcela odlišných svátku! Většinu oné kratičké stopáže jsem zíral na překrásné vizuální efekty a k tomu se skvěle bavil! Už se nemohu dočkat Corpse Bride.. (01.09.2005)

To, co fungovalo u Mrtvé nevěsty, zde bylo spíše prvoplánové, nezábavné a nijaké. Originální zápletka to jistě byla, ale byl to právě fikční svět Henry Selicka a Tima Burtona, který mi přišel nejvíce ledabylý a nedomyšlený. Ještě ke všemu celý děj zdržovaly nezáživné písničky, které mě ani v tom nejmenším nedokázaly oslovit. Nakonec jsem si to užil aspoň díky tomu prapůvodnímu nápadu a pěkně stylizované animaci. Chyběl tomu propracovaný svět, který mi naopak nabídly Příšerky s.ro., a lepší tah na branku, který mě strhl až v mladší verzi Mrtvé nevěsty. (01.01.2008)

Pokud je Mrtvá nevěsta takovým roztomilým nekrofilním polibkem, který potěší masy, příběh Jacka Skellingtona je hnilobný gulášek pro chuťové pohárky burtonovských labužníků. Na prvním místě tentokrát figuruje Danny Elfman, jehož skvělý soundtrack i výtečný vokální projev v hlavní roli dělá z filmu skutečný zážitek. Převelice potěšující je i makabrózní animace, která kaskádami barev, ostrými barevnými rastry i velkými celky jednoznačně Mrtvou nevěstu překonává. Co se hravosti týče, je to mezi zemí nebožtíků a Helloweenovým královstvím plichta. Vizuální vynalézavost tvůrců nezná mezí a malými gagy je film prolezlý jako nebožtíkovo tělo červy (mými osobními šampiony jsou vampíří hokejisté). Příběh je, jak jinak, typicky burtonovský, hlavní postava rozkročená mezi dvěma světy, přičemž do jednoho náleží a druhý se snaží pochopit... funguje to vždy, tudíž i zde. Možná mi trochu chybí větší vřelost, kterou Burton docílil u milostného příběhu Viktora a mrtvé nevěsty. Noční můra si zachovává záhrobní odstup a doopravdy mě rozehřála až zasněžená scéna v samém závěru. Nelze však slevit z absolutního hodnocení, ne pokud je člověk zastydlým milovníkem filmové i literární poetiky pošuka Tima Burtona... (05.06.2006)

I tak zábavný svátek jako je nepochybně Halloween tam, kde je doma a není to trapná zpitvořená křeč, se začne zajídat, pokud je to jedinou životní náplní. Pak může být a bude lákavá i vánoční přeslazenost, protože ono "HOHOHO, TŘESTE SE, UBOZÍ SMRTELNÍCI!" v sobě chtě nechtě má něco přitažlivého. Vedle hlavního příběhu je tady parafráze na Frankensteina, který si místo monstra stvoří dokonalou partnerku, pro kterou on není nejen dokonalým, ale ani vyhovujícím partnerem. Tomu se říká dokonalé selhání. Hohoho. (08.01.2018)