Ao no Exorcist

Jedno z těch anime, kdy se střídají zábavné díly s nudnými. Buď je to chvíli naprostá paráda a nebo prozměnu hrozná nuda a chcete mít díl už za sebou. Bezesporu nabízí Ao no Exorcist kupu zajímavých postav a obzvlášť zvláštní svět, ve kterém je neustále co objevovat. Navíc jsem vděčná, že se jedná především o vtipný seriál, než nějaký extra hrající na city, kdy na obrazovce každou chvilku problikávají srdceryvné obrazy a všelijaké motivační řečičky. (27.01.2017)

Japonský mainstream anime jde, zdá se, pozvolna dolů. Nejobvyklejší žánr, shounen (zaměřený na mladší chlapce - středoškoláky) má jedno megaklišé, a to je "zvláštní škola". Jakákoli - vesmírná, sprosťácká, vrahounská, magická, démonská, exorcistická, podvodní, bojová -- prostě jen když to nebude ta samá obyčejná japonská nudná škola, do které je divák nucen denně chodit a drtit se nesmysly. Roztočí se tedy ruleta, a na kterém tématu se zastaví, takový seriál se začne točit. Tady se jim zastavila na exorcistech. A už se hezky jede podle šablony. Hlavní lůzrhrdina se nějak dostane do výjimečné školy (toto se jim povedlo natáhnout na dva díly) a postupně se seznámí s učiteli, spolužačkami, které miluje, spoužačkami, které ho milují, spolužáky, co se ho snaží šikanovat, spolužáky, co jsou taky lůzři a proto se s ním snaží kamarádit. Zpravidla co nová osoba, to díl. Pak začíná zápletka. Náš chlapec se tvrdohlavě chová jako nejhorší blb, což by v reálné škole byl rychle odnaučen, a sbírá zkušenosti. Většinou se i bojuje, ale hlavně se chvástá a nadává (nejlepší je, když chlapce dabuje postarší paní jako obvykle). Čím víc se haleká, tím je děj napjatější, čím větší a zářivější jsou zbraně, tím je boj drsnější. Pokud autoři mají málo sebevědomí, přidají tam prsaté školačky, pro jistotu. A děj poslušně míří do nikam (zásadně neexistují uzavřené konce, co kdyby se pokračovalo)... pokud se zadařilo urvat smlouvu na půl roku, tedy 26 dílů, tak se ten už tak plytký děj naředí a nastaví ještě více fillery než obvykle (barevnější boje, větší nadávání). ||| Někdy s komentáři lidí v anime se orientujících nesouhlasím -- buď si překvapivě najdu, co mě zaujalo, nebo naopak nevím, co je mohlo bavit... Ale tohle je tak prostinké a lineární, že nečekejte vůbec nic, žádnou zradu ani překvapení - stačí si přečíst vzásadě kterýkoli komentář... U 5. dílu mě naprosto přestalo zajímat. (15.04.2012)

Po dvou dílech to vypadá celkem dobře, akční podívaná pro náctileté kluky... Jsem zvědavá, co bude dál, nevím, na jak dlouho to plánujou, snad si to udrží tempo. Doufám, že nezačnou filozofovat... Stalo se, co jsem čekala, se čtvrtým dílem to sklouzlo o další píď hloub do bahna trapnosti. Na jednu stranu si říkám, že by to mohla být dobrá oddychovka, na druhou stranu si říkám, že je tu spousta mnoohem kvalitnějších seriálů, na které se můžu dívat. (03.05.2011)

Viděl jsem to celé, celkově ploché, nic se neděje a postrádá to nějaké prvky podobných anime. Chyběla mi tam ta silná ženská postava, ať už ta, do které by byl hrdina zamilovaný nebo alespoň ta, která by mu byla oporou, ty dvě studentky, plus učitelka byly hodně nešťastně zvolené. Jinak příběh nějak začne, první díly vypadají nějak slibně, ale pak se to utlumí v hodně kecání o ničem a pár bojůvek, kde ukazují to klišé přátelství, důvěry atd. vůbec to negraduje a konec je k uzoufání, až si říkám, proč tomu dávám dvě hvězdy, asi díky tomu, že to nebylo až tak hrozné, abych to nedokoukal. 35% (btw. menší spoiler: alespoň jsem doufal, že půjdou do toho druhého světa, aby zabili toho Satana [něco jako Bleach], ale ani to se nestalo). (22.03.2012)

Nemám pocit, že Modrý exorcista by přinášel cokoliv neokoukaného do žánru šónen. Hrdina klasicky odmítán okolím, považován za nezodpovědného výrostka, naprosté budižkničemu, které ovšem posílen jednou jedinou vizí (stát se Hunterem, Hokagem, ochránit své přátele...), tentokrát pomstou zabitého nevlastního otce, probouzí svůj skrytý potenciál (často s temným původem) a leveluje a leveluje a leveluje. Postupně krom schopností získává uznání, přátele i "moudrost", povětšinou plakátovou. Jde téměř o žánr definující, požadované prvky. Složitými postavami žánr neoplývá, ale charismatická postava složitost nepotřebuje. V šónenu potřebuje mocné schopnosti, s kterými umí pracovat vynalézavě, kombinovat je, obměňovat, taktizovat. Potřebuje výrazné chování, jež ty schopnosti odráží, jasnou a logickou motivaci. Potřebuje děj, v kterém může jednat. Musí jednat. Táhnout na bránu a nemotat se od náhodné události k náhodné události díl od dílu. Návaznost. Zatím jsem neviděl žádné kombinace schopností, jen klišé větší odhodlání --> větší řev --> větší úspěch. I ta návaznost mi zatím v Modrém exorcistovi citelně chyběla. Ona tem tedy je, ale zatím jen ve stylu: "Minutu rozvíjíme hlavní děj, zbytek času si odskočíme k nějaké epizodní blbince." A co nejhůř, Modrý exorcista nám prodává vnitřní svět svých zploštělých postav po dobu neúměrně dlouhou. Po pěti dílech pouhé ** a nulové zaujetí k pokračování. (27.06.2011)