Sai de ke · ba lai
Warriors of the Rainbow: Seediq Bale
Režie:
Te-Sheng WeiScénář:
Te-Sheng WeiKamera:
Ting-chang ChinHrají:
Masanobu Andó, Umin Boya, Vivian Hsu, Pong-Fong Wu, Dean Fudžioka, Nolay Piho, Sabu Kawahara, Soda Voyu, Daqing You, Ju-Lung Ma, Bokeh KosangObsahy(1)
Třetí celovečerní snímek tchaiwanského režiséra Wei Te-Shenga vznikl v produkci Johna Woo. Výpravný historický epos popisuje události odehrávající se na Tchaj-wanu v době japonské nadvlády, kdy byl národ Seediků násilně asimilován a jeho národní tradice a zvyky byly potlačeny. Pod vedením jediného bojovníka se zformovala skupina válečníků, kteří se rozhodli postavit nesrovnatelně silnější japonské armádě v naději na záchranu svého národa. (Febiofest)
(více)Videa (4)
Recenze (31)
Zhruba po čtyřech hodinách jsem začal lehce halucinovat, asi jako ten renegát během boje v řece. Silný příběh, řemeslně výborné zpracování, dobře vykreslený hlavní hrdina a nezapomenutelný klučík, který kosil Japonce kulometem suverénněji, než by to dokázal kdejaký jeho vrstevník v ruském válečném eposu. K (poněkud natahovanému) konci jsem se jen modlil, aby se tvůrci vyvarovali nějakého kýčovitého trikového záběru na bojovníky kráčející po duze. No, nevyvarovali. ()
Part 1 ~ Dost dlouhé, mající smysl snad jen pro Taiwance. já z toho totiž pochytil jen to, že "opice" daleko v lesích, se pobíjejí navzájem a navíc se do toho připlete ošklivé zlé Japonsko. Mezi "opicemi" jsem měl hokej (CZExFIN 3:2, 3. místo na MS Finsko 2012) a furt nevěděl, kdo je z jakého klanu, kmene nebo jak se tou uskupení přesně říká. Všechno se to navzájem vraždí, protože jsou prostě všichni vopice a lidi byli, jsou a budou věčně hovada. - Měl jsem si z první části této "Planety vopic" odnést nějaké jiné, hlubší zjištění? ()
Rozsiahly narodnobuditelsky epos, ktory viac pozornosti ako svojimi kvalitami budi kontroverziou ohladne dohadov o tom, ci Cina ma byt na zozname "krajin povodu", a to este pred zaradenim na festivale v Benatkach. Povodna 4 a pol hodinova verzia dava vela priestoru na vyvoj situacii a charakterov, ale i napriek tomu, casto zlyhava v dokladnom casopriestorovom ukotveni dielcich sekvencii ako i neochote rozlucit sa s pribehom (natahovanie stopaze). Mohutny kolos ostava zrozumitelny hlavne pre dejinami znaleho, domaceho divaka. Vacsinou neznami herci zvladaju party obstojne, akcne sekvencie su pozeratelne, ovsem emocialne zaangazovanie sa mi nepodarilo nadviazat. 7/10 ()
Poslední velké povstání proti koloniálním japonským silám na obsazeném Taiwanu proběhlo v období 27. října - prosinec 1930. Do dějin vstoupilo pod označením Musha Incident .. známý též jako Wushe povstání. … Nadřazenost, pohrdání, kruté zacházení .. ničení životního prostředí, drancování přírodního bohatství .. v neposlední řadě, špatné zacházení s domorodými přesvědčeními a zvyky původních obyvatel, nazývaných v minulosti lovci lebek – a právě to poslední jmenované bylo onou pověstnou jiskrou, která zapálila oheň celého povstání - V reakci na dlouhodobý útlak se některé domorodé kmeny místních obyvatel, zvaných Seeding pod vedením uznávaného a obávaného náčelníka Mona Rudao, v Musha (Wushe), postavilo Japoncům otevřeně na odpor. Více jak 300 bojovníků Seediq zlikvidovalo posádky a vybavení několika strategicky umístěných policejních stanic v přilehlém regionu, aby hned vzápětí poté, napadli samotnou vesnici Mushu, kde v té době zrovna probíhal sportovní den místní školy a bylo tam proto přítomno velké shromáždění Japonců. Celkem bylo při útoku zabito, doslova zmasakrováno, 134 Japonců včetně žen a dětí. Oběti byly pro útočníky díky svému oblečení už na dálku snadno identifikovány, ženy měly na sobě tradiční kimona, muži uniformy… Japonské úřady zareagovaly bezprecedentně tvrdou vojenskou akcí. K potlačení vzpoury bylo v několika strategických směrech postupu nasazeno přes 2000 vojáků, počet se poté ještě musel navýšit. Seeding proto ustoupili do svých jen obtížně přístupných hor a prováděli většinou spíše noční partyzánskou válku, s kterou měli Japonci z počátku veliké starosti. Dokonalá znalost místního terénu a prostředí nahrávala jednoznačně lehkonohým vzbouřencům. Proti byla naopak jejich nejednotnost, kterou Japonci také vzápětí dovedně využili. Vzájemná nevraživost mezi jednotlivými kmeny urychlila konečnou porážku povstalců. Hlavní podíl ale mělo samozřejmě nasazení moderních bojových prostředků. Letectvo, děla, minomety, kulomety, ruční granáty, proti omezenému množství ukradených pušek Arisaka, oštěpům a mačetám. Japonci potřebovali urychleně situaci vyřešit, sáhli proto ke krajnímu řešení – po klasickém bombardování, které nepřineslo žádné výrazné výsledky, bylo japonským leteckým útvarům na Taiwanu nařízeno velícím generálem provádět bombardování území, kde se skrývali povstalci, v rozporu se Ženevskou konvencí, za použití chemických prostředků (údajně jejich první použití v Asii). … Z 1.200 Seediq, kteří se nakonec přímo zapojili do tohoto povstání, zemřelo 644, z nich 290 spáchalo sebevraždu, aby se vyhnulo mučení a ubití ve vězení. Sebevraždu páchaly i mnohé ženy a matky povstalců, některé z nich předtím zabily své malé děti. Obávaly se následných, odvetných kroků ze strany Japonců. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat. Určité kmeny byly odzbrojeny a ponechány záměrně zcela nechráněné, což dalo jejich původním nepřátelům příležitost je zlikvidovat (´jménem japonské vlády´). Následovalo mučení, vraždění zajatých bojovníků, kdy mnozí byli ve vězení ubiti k smrti a také nucené přesídlení celých kmenů .. Další následky? 25. dubna 1931 - pozabíjení všech mužů jednoho kmene nad 15 let, známé jako "druhý incident Mushu". () (méně) (více)
Part 1: Podle mě si to režisér začal točit tak nějak na vlastní pěst v domnění, že to bude pecka. Když pak ale dorazil John Woo a viděl jakej paskvil z toho vytvořil, určitě do toho zasáhnul svojí zkušenou rukou, protože první půl hodina je něco strašnýho a hudebně tak hnusnýho, až se mi to chtělo vypnout. Od třicátý minuty ovšem začíná strhující vyprávění za doprovodu krásný hudby, který je ve všech aspektech nesčetněkrát lepší, než ta břečka během prvních pětadvaceti minut. Takže překousnout začátek a pak se už jenom dalších 120 minut kochat dokonalostí (pomineme-li zbytečný digitální efekty), která je tak nekompromisní a drsná, až mi slzy málem zaplavily tvář. Part 2: Tak se mi zdá, že John Woo po natočení první části odešel a jediný co po sobě zanechal byly instrukce, který režisér asi blbě pochopil. Druhá část se totiž částečně vrací svým pojetím k úvodní půlhodině části první. Škoda, mohlo to bejt mnohem lepší. ()
Galerie (125)
Photo © Huaxia Film Distribution / Wanda Media
Zajímavosti (5)
- V roce 2003 sehnal režisér 90 tisíc amerických dolarů, aby natočil pětiminutový teaser, na kterém chtěl ukázat příběh filmu a získat finanční podporu pro celovečerní verzi. To se mu ale nepodařilo, přestože byl krátký film kritiky přijat velmi dobře. Avšak poté, co se Weiův film Hai jiao qi hao (2008) na Taiwanu stal druhým nejvýdělečnějším filmem historie, rozhodl se režisér k Seediq Bale vrátit, a tak v roce 2009 začala produkce celovečerní verze s rozpočtem 25 milionů amerických dolarů, čímž se stal snímek do té doby nejnákladnějším tchajwanským snímkem. (Raztubyl)
- „Seediq Bale“ znamená v jazyce Seediq „opravdový muž“. (Raztubyl)
- Zástupcovia Taiwanu zvolili film Bojovníci dúhy ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2012. (MikaelSVK)
Reklama