Umění zapadnout

Vylhané indie drama, z kterého je na hony cítit konstrukt. Nevadí mi šablonovitost charakterů (hlavní zdeptaný hrdina, sympatická, ale komplikovaná dívčina, nestálý mentor atd.), pokud se tvůrcům podaří vdechnout jim opravdovou osobnost a nevadí mi schematické vystavění podobného typu příběhů, pokud působí přirozeným a plynulým dojmem. V The Art of Getting By však postavy nežijí, pouze plní scenáristou zadané úkoly a přesouvají se z jedné nedomrlé sekvence do druhé, jako by autor předtím nakoukal žánr a musel z něj nutně vyextrahovat všechno, aniž by jakkoliv přemýšlel o vlastních hrdinech a vlastním příběhu (postavy se tak často pohybují na místech, dělají a říkají věci, které byste v jejich věku nečekali). Skvělá alternativa se nabízí v podobě It´s Kind of a Funny Story, který rovněž nabízí možnost docenit talent Emmy Roberts. (30.12.2011)

Očekávání: Velké ne, příběhy "ze života" bývají o ničem, jako komedie se to taky moc netvářilo, Emma Roberts je fajn (a nejen vzhledem, tahle role jí padne jak ulitá a zvládá ji skvěle), ale celý film nezachrání, takže jsem si to pustil jen tak z nouze, protože to bylo to nejlepší, co jsem měl k dispozici. A musím říct: "Páni!" Film ze života, o ničem, který mě oslovil. Jednak je pozitivní, milý, oddechový. A pak... hlavní hrdina je kluk, trochu mimoň, ale žádný uhrovitý nerd z teenage úchyláren. Tahle věta mluví za vše: "Jsem svobodně myslící jedinec, který se rozhodl nezaobírat se tímto rozhovorem." Plus jeho vztah se Sally - na jednu stranu neuvěřitelný, na druhou strašně opravdový. Jako bych už něco takového zažil. # příběh 8 | hudba 6 | humor 2 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 5 (28.11.2011)

Tak příjemný romantický film jsem už dlouho neviděla a že se těhle romanťáků děsím. Zdejší popisek filmu je jaksi mimo, takže to uvedu na pravou míru. George je zamlklý a nepochopený. Nesnáší školu, protože ho nudí a přijde mu, že se neučí nic užitečného do života (což trigonometrické rovnice opravdu nejsou). Zkamarádí se se Sally, o které jako diváci nevíme, jestli si zakládá na známkách, spíš je průměrná studentka. Nebyl do ní dlouhá léta zamilovaný, prostě se potkali a přeskočila jiskra přátelství. Přátelství, které se postupně změní v určitou náklonnost a touhu být i něco víc. Jenže George je nesmělý, neví, jak dát najevo city a Sally je hlupačka, co jen vyčkává, kdy se k něčemu chudák chlapec rozhoupe a totálně jejich přátelství zničí ve chvíli, kdy mu nabídne sex a následně řekne, že to byl jen vtip. Film nezachází do žádných klišé romantických filmů, je uvěřitelný, netlačí na pilu a prostě zobrazuje život jednoho středoškoláka tak, jak to doopravdy je. Velké překvapení a Freddie Highmore FTW. PS: Mnohem víc se mi ale líbil v pozici gaye ve filmu Toast. (27.12.2011)

To co je na tomhle filmu nejlepší, ale bohužel asi také to jediné co člověka zaujme je postava George. Dokonale promyšlená a do detailů popsaná osobnost a ještě celkem dobře zahraná (což bylo od Freddieho Highmora příjemné překvapení). Pak možná ještě hudba by stála za zmínku, ale to je asi tak všechno. Naprosto v rozporu s postavou George je postava Sally- tak jednoduchá stupidní a předvídatelná- jako na konec celý děj- i přes to jak skvěle se jevil na začátku. To co mě ale úplně znechutilo (...možná trochu silné slovo) byl konec, který ačkoli je hřejivý naprosto ničí začátek filmu a i jeho atmosféru. Za George - 3 trochu silnější hvězdičky. ----"I read a quote once when I was a kid "We live alone, We die alone. Everything else is just an illusion." it used to keep me up at night."---- (17.11.2012)

George, nepochopený depkař, který cítí, že je smrtelný „ehm“ odmítá spolupracovat s okolním světem, protože ve své podstatě nic nemá smysl, celý svět je proti němu... zkurvený umělec. Celé dni je tak čumí tím svým otravným dětským, bledým ksichtem někam do neznámá a v tom zbadá ji, Sally. Sally co by dívka z jiné společnosti si k němu jakýmsi zázračným způsobem najde cestu a jak jinak, najednou má vše smysl. V tady tom časovém úseku toho stihnou hodně, až nakonec George najde sám sebe, jak úžasné, poetické, mistrovské. Vysmrkal sem pár kapesníčku, podepkařil nad tím kolik lidi denně zemře, protože s tímhle na mně Goerge vybafl hned v úvodu a nakonec sem se dozvěděl, že vše dobře dopadne. Pozoroval sem to nejspíš proto, že mívám senilní neděle, naštěstí mně to opravdu rychle „pokaždé“ přejde. 2/10 Každopádně rozebral sem to jen tak povrchně, jistěže to mnělo hlouůubku. (15.01.2012)