Charly
Režie:
Ralph NelsonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrají:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (106)
Spíš psychologické drama než sci-fi. Můžeme vyzvednout originalitu, protože filmy s podobným námětem - Čas probuzení nebo Kytička pro Algernona byly natočeny až mnohem později. Herecké výkony byly výborné, ale děj byl pro toho, kdo nečetl knihu trošku nekompaktní. Na tomto smutném a emocionálně působivém snímku mi připadalo nevhodné a zbytečné dělení obrazu, které se mi třeba líbilo u filmu Letiště. Vize budoucnosti, kterou Charly nastínil na vědeckém sympóziu byla velmi předvídavá, když uvážíme rok vzniku filmu. Posílení inteligence zásahem do mozku v budoucnu určitě přijde, jen aby už nebylo pozdě, protože mnozí by to potřebovali už dnes. Rozhodně si budu muset přečíst knihu. ()
Čo sa týka filmovej estetiky tak je niečo fakt pekné na čo sa dobre pozerá. Ale v konečnom dôsledku je film strašná nuda. Po 40 minútach som len čakal kedy to skončí, ale koniec bol v nedohľadne. Ku koncu sa objavilo pár zaujímavých myšlienok, pri ktorých som zbystrel pozornosť. A potom som len zase odpočítaval koniec filmu. Fenomén alebo Trávnikár sa s takouto témou vysporiadali omnoho lepšie. ()
Filmové adaptace = blaze těm, kdo neznají ono adaptované literární dílo. Love story, vyléčený zamilovaný zaostalý (od Rain Mana už mě žádná taková postava nedostane opravdu do kolen), ženské vnady jako hlavní tahoun celého příběhu, motorkové hippie rodeo (proč? proč?), trapné "marry me", zoo zírání a zatajování informací! Namíchejte to pořádně, ať diváci neodcházejí zklamaní. Nejsem průměrný hollywoodský divák, odcházela jsem zklamaná. Kromě Robertsona, který by měl dostat bludišťáka, z Růže pro Algernon zbyla jen ta myš a spelling (aneb od slavných motorek to šlo přímo do kytek). ()
Věneček, květiny, snad i růže pro Algernon od Daniela Keyese jsem znal již z rozhlasového zpracování. I filmové zpracování - samozřejmě až na nějaké stereotypy šedesátých let - bylo výborné. Tím se připojuji rovněž k vysoce pozitivním hodnocením hlavního představitele... Keyesovo dílo rozhodně spadá do oblasti sci-fi, avšak nepopisuje také naší mysli či inteligenci, která se vynořuje odkudsi a zapadá rovněž kamsi? A "myší test"? Je motivace myši (nalezení potravy) kompatibilní s hledáním duševní potravy u člověka? ()
Jelikož jsem před shlédnutím tohoto filmu četl předlohu, vidím nedokonalou adaptaci. Cliff Robertson ztvárnil Charlyho dobře, ale vývoj postavy v obou směrech je brán moc hopem, spousta věcí je úplně přeskočena nebo se odehraje v jednom záběru. Je škoda, že je kladen tak malý důraz na samotnou postavu Charlyho a jeho psychický vývoj, zatímco jeho emoční vývoj je rozebírán daleko podrobněji, než je rozebírán v knižní předloze. ()
Galerie (33)
Photo © Buena Vista Pictures
Zajímavosti (7)
- Šance zahrát si postavu, která se v časovém rozpětí jednoho filmu pohybuje od retardovaného třicátníka k super-geniálnímu a pak zase zpět k retardovanému, byla velkou hereckou výzvou. Hlavní představitel Cliff Robertson udělal pro získání role skutečné maximum. Koupil autorská práva a založil vlastní produkční společnost Robertson and Associates. Až po různých neúspěších se mu podařilo získat na natočení filmu potřebné finanční prostředky. Byl to hazard, který se více než vyplatil. Oscara pro nejlepšího herce za hlavní roli získal právě Cliff Robertson za roli Charlyho. (Skylla66)
- Necelé dva týdny po ceremoniálu udílení Oscarů časopis Time zmínil obecné obavy Akademie ohledně „nadměrného a vulgárního získávání hlasů“ a uvedl: „Mnoho členů akademie souhlasilo s tím, že Robertsonovo ocenění bylo založeno více než na výkonu, spíše na propagaci.“ (Skylla66)
Související novinky
OldBoy je mrtvý, Algernon ožívá
Will Smith z jednoho projektu vycouval, do druhého hladce vklouzl. Milovníci asijské kinematografie si můžou vydechnout, hollywoodský remake korejského OldBoye se nekoná. Steven Spielberg a Will… (více)
Reklama