Peter and Pavla
Black Peter
Režie:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (více)Obsahy(1)
Miloš Forman byl u filmu a televize „mužem desíti řemesel“, než dostal možnost natočit svůj první polodokumentární film Konkurs složený ze dvou částí – stejnojmenného Konkursu o výběru nové zpěvačky divadla Semafor a Kdyby ty muziky nebyly o Kmochově kolínské dechovce. S Kolínem zůstal Forman spjat i ve svém následujícím hraném debutu Černý Petr. Nejen, že se příběh odehrává v onom svérázně krásném polabském městě, ale jednu z hlavních rolí v něm vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky Jan Vostrčil. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Neobvyklá autentičnost příběhu je dána i obsazením hlavních rolí – šlo většinou o neherce (vedle Jana Vostrčila to byl především Ladislav Jakim v titulní roli, zpěvák Pavel Sedláček a Pavla Martínková). Nezapomenutelný je však i Vladimír Pucholt v roli zednického učně, jehož nenapodobitelné „ahój“ mezi mládeží tehdy takřka zlidovělo. Do té doby nezvyklá pravdivost právem přitahovala pozornost domácího i zahraničního publika a svému tvůrci přinesla řadu uznání a poct. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (400)
Mám dojem, že je to právě Miloš Forman, kdo ve svých filmech (hlavně v Černém Petrovi, Hoří má panenko a Láskách jedné plavovlásky) úplně nejlíp vystihnul českou společnost 60. let, navíc s úžasným smyslem pro (většinou docela černej) humor. Černý Petr je výborná komedie, ale kromě toho skoro až psychologická studie celý řady lidských typů, ať už lidí střední generace, formovaných prožitkem války a atmosférou krušných poválečných desetiletí, anebo generace teenagerů dospívajících na počátku šedesátých let. Formanovy postavy jsou živý, uvěřitelný lidi, který se ze všech sil (a často dost neohrabaně) snaží vypořádat se svými rolemi v rodině, mezi kamarády, ve vztazích... Představitele všech rolí vybral Forman bezchybně, i když nejvíc pozornosti na sebe zaslouženě strhávají vynikající Vladimír Pucholt a Jan Vostrčil. ()
"Smím prosit?" - "Vždyť nehrajou.." - "A jo. Tak já přijdu eště." I dnes se najdou takoví jedinci jako Pucholtův výstavní tatar Čenda. Navíc kdo se nepotkal s pocitem lehkého ztracení na cestě životem, ten si pubertu neprožil. A právě díky tomu je tenhle zážitek z pozice nestranného pozorovatele taková pohoda. ()
Výřez ze života mládeže na malém městě. Každodenní nuda, snaha něco znamenat, nějak se zapracovat, tragikomické každodenní příběhy. Slavnost je jediným větším vytržením za dlouho dobu. Každý si hledá své místo, a protože se mění doba, nemohou rodiče již své děti pochopit. Vše podáno v jakoby nezaujaté podobě, jako chladný mikroskopický řez, režisér nikomu nestraní, a i díky tomu má nakonec film takovou sílu výpovědi. ()
Výborně vypointované vtipné dialogy. Námět a scénář: Jaroslav Papoušek. Čas v životě náctiletého učně Petra plyne během několika málo dnů relativně poklidně a zdánlivě se nic neděje. Ovšem zachycení každodennosti je, myslím, stoprocentní. Jednotlivé dialogy mezi vedoucím - Petrem, otcem - Petrem, matkou - Petrem, Pavlou - Petrem (ty byly jako vystřižené ze Škvoreckého Prima sezony) nebo Čendou - Petrem mi přišly jako monology, kdy jedna strana moc nevnímala tu druhou. Za všechny: Čenda:"Ahóóój! slyšíš to? Petr:"Hoj" Č: "Říkám ahóój." P:"Hoj". Další hlášky:1. Čenda: "Smím prosit?" Dívka: "Vždyť nehrajou." 2. "Zelená uklidňuje oči." "Tak proto jsou krávy tak klidný." 3. "Představ si, že Pavlu Vrbovou olizujou plameny." "Plameny se maj." Zajímavý komentář: Radko. ()
Mam takovej dojem, že ty ranný Formanovy filmy zachraňoval pouze Šebánek. Tohle nezachránil nikdo. Člověk 1,5 hod kouká na to, jak hlavní postavy spolu vedou nějaký absurdní dialogy, občas se tam teda najde i něco vtipnýho, ale je to celkově o ničem. Dneska bych si řek, že je to dobrý tak maximálně na youtube. Čekal jsem teda mnohem víc. ()
Galerie (13)
Photo © Malavida
Zajímavosti (36)
- Roli bezejmenného kamaráda (Pavel Sedláček) nabídl režisér Miloš Forman nejdříve jazzmanovi Jiřímu Stivínovi, ten ji ale odmítl, protože v té době právě dostal hudební angažmá. (sator)
- Obsazování neherců bylo podle Miloše Formana původně v podstatě znouzectnost: "Tenkrát v Československu museli být všichni herci zaměstnaní. Jejich povinností bylo divadlo. Když jsem jel točit někam do Zruče nebo do Kolína a měl dobrého herce, tak se stávalo, že ho v devět přivezli na plac, jenže v jedenáct musel zase odjet, protože měl zkoušku v divadle." Postupně pak byl vytvořen takzvaný herecký soubor Filmového studia Barrandov, který si herce vždy platil a byli pro něj neustále volní, ale "za mé éry tohle ještě nebylo. Takže než abych někam tahal herce na hodinu nebo dvě a byl nervózní, že budou muset zase odjet, raději jsem si našel místního neherce. Ti mohli točit od rána do večera, byli zapálení a bavilo je to." (NIRO)
- Dej sa mal pôvodne odohrávať pred druhou svetovou vojnou, neskôr bol prepísaný do súčasnej doby. (Raccoon.city)
Související novinky
Miloš Forman 1932 - 2018
Včera ve věku 86 let zemřel režisér, scenárista a pedagog Miloš Forman. Držitel dvou Oskarů, tří Zlatých glóbů a celé řady dalších mezinárodních cen vyrůstal jako sirotek u příbuzných v Náchodě. V… (více)
Reklama