Arirang

Glum Ki-Duk bydlí tři roky ve venkovské chajdě, povídá si sám se sebou, v pravidelných intervalech mučí všechny živé bytosti v okruhu několika km svým zpěvem, a točí film o tom, jak už nedokáže točit filmy (plus ukázka z filmu "Somrák s revolverem"). A já v tom nevidím zpověď, ale kalkul. Kalkul někoho, kdo má tvůrčí blok a hledá cokoli, čím by mohl nějak zaujmout. A tak Glum 1 ve filmu popíše Glumovi 2 svou dosavadní kariéru, nehodu z natáčení filmu Sen a své psychické problémy, aby i nezaujatý divák pochopil, o co mu jde (jako kdyby takový divák měl nějaký důvod na film koukat). Takhle si spontánní upřímnou zpověď nepředstavuji. Kime, na tvůj další opravdový film se podívám rád, ale až si příště budeš chtít vylít srdíčko, založ si kanál na Youtube. www.youtube.com, neznáš? Velmi příjemné. (08.07.2011)

Chtělo by se použít buranské fráze: "To dokážu taky,,," - Tohle je ublížený homevideo, kde Kim Ki-duk, obnažuje svojí zranitelnou dušičku a zároveň se stylizuje do hlubokého umělce, který se sebou vede dialogy. Já v tom vidím především neuvěřitelně narcistické pozérství. Možná, že Kim Ki-duk chtěl ukázat, že je vlastně velmi jednoduchej. Ale mě je to jedno. Ať se klidně stylizuje do ubrečený holky, ale očekávám, že co vypustí z pusy bude mít alespoň hloubku. Banální a patetický tu bylo všechno, včetně různejch metafor a příšerného závěru. Od Kim Ki-duka jsem toho viděl maličko a je to dlouho, nebyl jsem nespokojený, ale tohle mě docela odradilo od toho se pouštět do nějakého hlubšího zkoumání jeho tvorby. Nečekám, že by to vypadalo takhle, ale autor mě štve. (09.07.2011)

Kim má FAKT krízu! Ano, dámy a páni, FAKTICKY ju má! Uveril som mu to! Ale jeho popraskané päty ma aj tak nezaujali. Pár myšlienok, čo mimovolne vyliezli pri hrdzavej kanvici čaju s príchuťou starých handier (ano bolo to cítiteľné aj v kine) nachvílu pozastavili nezmyselnosť toho celého. Tak snáď nabudúce. (04.11.2011)

Kim ki duk a jeho zpověď typu "milý deníčku" (nebo spíš milý deníku). Jako poutník hnaný prozřením podstaty společnosti, se Kim vydává do zapadlý vesnice, aby si nepříjemnými výkřiky zameditoval nad svou kariérou, poodhalil vnitřní pohnutky a dokázal si, že má na to, aby natočil film-sám a bezpodmínečně. Hned první otázka, která se nabízí-bylo takové sebevyloučení ze společnosti kalkulem? Upřímnost, se kterou se Kim svěřuje kameře je vskutku zdrcující a nepřipouští žádnou sebecenzuru. Upřímnost tak silná, že se Kim nebojí rozbrečet nad vlastním filmem, chvástat své ego, několika pohledy procházet plakáty svých "slavných filmů. To, že je takovou až místy příšernou sebestřednost schopnej veřejně ventilovat je pro mě cennější, než ho furt vidět, jak pije roztavenej sníh a hraje si na mnicha(což může na jednu stranu vypadat rovněž jako kalkul). Samozřejmě- většina režiséru by na kameru nikdy nebrečela, nemluvila o tom jak moc jsou úspěšný nebo jak na ně čekají věrní fandové- většina režisérů totiž není takhle upřímná. Dobře si uvědomují před jakým médiem to stojí a jak moc může změnit pohled na jejich osobu. I Kim si tohle samozřejmě uvědomuje. Opravdu málokdo dokáže veřejně prohlásit, že je na sebe hrdý nebo že opravdu něco dokázal. Zavánělo by to přeci egoismem. A to nikdy nevypadá dobře. Spíš než o Kimově tvorbě se tak dozvídáme o jeho povaze. Skutečně ho poznáváme. Tak proč tomu dávám tři? Protože i tenhle aspekt se může jevit jako vyslovený kalkul. Jako přetvářka. A právě nejsilněji ve fázi, kdy mluví o tom, jak neustále(i při tom, když sám sebe natáčí), přemýšlí jak scénu zachytit nebo ji udělat líp. Paradoxně tak největší upřímnost(možná) přináší největší pochybnosti./ Když si ale promítnu některý postavy z Kimových filmů, nemůžu se ubránit dojmu, že jistá dávka agresivity a bezprostřednosti(se kterou například zpívá svou současně asi nejoblíbenější melodii) k němu patří a je myšlena upřímně. Uvidíme jak moc mu uškodí nebo prospěje./MFF (07.07.2011)

Kim Ki Duk je prostě frajer.. Všechny pochyby, co ve mě vyvolal film, zahnal režisér, když odpovídal na dotazy.. Naprosto se odhalil a v očích některých i ponížil a řek, že se za to strašně stydí a že tento snímek pravděpodobně nepropůjčí kinům v Korei. Jsem z dnešního zážitku naprosto unešená. Můj oblíbený režisér se vypořádal s vnitřním démonem a bude zase točit. Mám s ním jako jedna z mála fotku a zazpíval Arirang před plným sálem lidí. Nebudu se pouštět do detailů ani rozebírat tento snímek, protože vím zcela jistě, že kdyby u toho sám režisér nebyl a nevyjádřil se s odstupem k jeho dílu, mé hodnocení by bylo dost rozdílné. (07.07.2011)