Hledání Jana Wericha

Zajímalo by mne, co to vlastně Vít Olmer hledal? Jan Werich to určitě nebyl. Rušivá roztřesená kamera Davida Hahna snímaná z ruky, podivné obrazové experimenty (pseudoumělecké švenky, snímání interview přes větev stromu), k tomu naprostý synkretismus Olmerovy ,,cesty" - meeting extrémní levice, Romové, Paroubek, nezaměstnaní, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, děti v základní škole, Vít Olmer hladící po tváři romskou sociální pracovnici... A nejzajímavější je asi ekonomický koncept - pan režisér si koupil dodávkový Mercedes a nechal ho polepit Werichovými citáty, aby mohl natočit sotva hodinový dokument? Tohle se prostě muselo vyplatit... (15.12.2011)

Na začátku tohoto dokumentárního filmu stál rozhovor Víta Olmera s v té době zakázaným Janem Werichem pro pořad Račte vstúpiť!, pořízený roku 1977. Unikátní snímek, který byl dlouhá léta považován za ztracený Olmer použil v konfrontaci s aktuální současností, aby posléze zjistil, že myšlenky zemřelého velikána pozoruhodně korespondují s dneškem. (17.12.2011)

Hm, tak od chvíle >sláva nazdar výletů< a všech těch debilních keců štábem kdesi na ulici lovených zoufalců (...pravnučku Hulíkovou na chatě želbohu nevyjímaje, fakt - ovoce od stromu hodně daleko padlo a trošku zahnívá...) kolem to celé šlo do... Třeba do kolen. . . . Fakt ale nechápu, proč tuhle na téměř hodinu (ne)uměle natahovanou formou jalově bezduchou a obsahem manipulátorsky tlachací slátaninu Olmer vůbec vyrobil(?) a proč si pro léčení svých >tenzínapětítlaků< bere do huby Jana Wericha? Leda že zase šlo jen o to producírovat se ještě jednou na chvíli před kamerou a podojit erár - nebo spíš aby pan rejžisejr nechcípl hlady. Werich se ovšem chudák musí v hrobku zase obracet, jak se V.O. umí na jeho účet na svý starý kolena otáčet. Smutné pane Olmer, smutné... Tak ještě že se v té matérii plácá cosi o "duševní pleši", že... Vymáchal bych vám za to s chutí tu vaši vypelichanou palici ve vápnu... °-( . . . Jednu hvězdičku tedy jen za ty historické záběry z posledního rozhovoru s J.W. a jiné archivní výstřižky, zbytek čuročirý hnus a šmíra. - - - - - (Poprvé viděno 15.12.2011 na >ztraceném prostoru< , hodnocení 5., komentář zde jako druhý - 15.12.2011) (15.12.2011)

Rozhodně nejhorší dokument, jaký jsem kdy viděl. Ale to se stává že člověk vidí nějakou blbost. Mě vadí, že se pořád najde někdo, ať je to kdokoliv, kdo je ochoten financovat takového nýmanda jakým je režisér tohoto dokumentu. Olmer již přesvědčil několikrát, že ve skutečnosti není režisér, ale spíše někdo kdo touží po tom něco umět ale bohužel neumí, no říkal jsem si že na dokumentu o Janu Werichovi, tedy na takto nosné látce, opravdu není co zkazit. Ale spletl jsem se a viděl jsem opravdovou dokumentární sračku. Moc mě to mrzí, hlavně kvůli panu Werichovi. Ale taky mi vadí naprosto vyhozené peníze investora. Nebyla to náhodou Česká televize která prý musí šetřit kde se dá? (17.12.2011)

Druhá hvězdička za posledních 10 minut původního záznamu z roku 1977 (poslední rozhovor s Janem Werichem, na který jsem se hlavně těšil). Zbytek dokumentu je jinak téměř o ničem. O Janu Werichovi (nebo spíš jeho odkazu) se sice občas mluví, ale dokument se jinak zaměřuje spíš na současnou neuspokojivou politickou a sociální situaci... primitvní rozhovory s nezaměstnanými, romy, dělníky, důchodci, školáky dokumentu také zrovna moc nepřidávají, ba naopak mu spíše škodí. Pohled na starého, téměř hluchého a nemocného Jana Wericha byl pro mě velmi smutný a hodně mě mrzí, že tento velikán nedostal během své kariéry díky tehdejšímu režimu více prostoru. A je věčná škoda, že se nakonec musel vzdát své možná životní role v jedné z prvních Bondovek, která mohla o jeho výjimečnosti dát vědět celému světu. (15.12.2011)