Hypermarket, jeho pán a otrok

Jakožto člověk pracující v takovém krámu na pozici zbytečných a nahraditelnych musím tento dokument označit za zbytečný a naharaditelny. Nejenom že dělá reklamu neschopnym odborům ale navíc všechny ty hrůzy které popisuje znějí jako z nějaké komedie což nejednou vyloudilo na mě tváří úsměv a přitom skutečně závažným tématům nelogice sprostote a ignoranci vyšších postu a omezených kapacit společnosti se vyhýbá. Jedna hvezdicka za námět v němž snaha započala a tam taky zůstala. (14.07.2012)

Prostredníctvom zopár pracovných osudov zamestnancov hypermarketov sa odhaľuje neľudská podstata obsahu pracovnej pozície týchto molochov každodennej moci. Obchodné siete lákajú zamestnancov aj zákazníkov do osídiel premakaných pravidiel. Následne sa do nich všetci zamotajú a namotajú na ne tak, že nik pomaly už nikam inam kupovať nejde. Len do Tesca, Lidla, Terna, Billy a Kauflandu Otrokmi hypermarketu (a jeho zdanlivým pánom) sa tak postupne stáva väčšina spoločnosti. Centrá miest neposkytujú zďaleka taký rozsah maloobchodných prevádzok ako v minulosti - všetko sa presúva do zväčša periférnych nákupných centier. Všetko v mene zisku. Zamestnanci neustále menenými pravidlami trpia, rovnako tak veľmi ľahko uplatniteľnými sankciami, v prípade nespokojnosti s ich výkonom. Prichádza, ak sa podriadení opovážia sťažovať na pracovné podmienky. Nacizmus a fašizmus oficiálne z vlád zmizli, no nahradili ich rovnako fašizoidné pomery v oblasti zamestnania. Týka sa to hypermarketov, korporácií a čoraz viac to preniká i do menších firiem. Pripútanosť pracovníka miestu bez možnosti sťažnosti. Odbory sú brané ako boľševický prežitok pre neschopných. (07.01.2021)

*SUPERMEGAHYPER* Šokujúce a poučné. Obchodné reťazce ma dostali, priznávam, pretože obrovským výberom (čo mi však aj lezie na nervy v prípadoch, keď sa ma zmocňuje pri vyberaní z množstva druhov tovaru nerozhodnosť) sa im nič nevyrovná. A moderný človek toho predsa potrebuje hanebne veľa. Druhé priznanie má charakter mojej nevedomosti: netušil som, čo všetko sa skrýva za plnými a urovnanými regálmi - toľko práce a námahy zamestnanca, ktorý je často pod psychickým terorom z hora len preto, aby pestovaný a rozmaznaný zákazník náhodou nenadobudol pocit, že reťazec si (je)ho (peniaze) neváži. A veľmi často majú požiadavky na neho charakter nezmyselnosti. Verdikt v 1 vete: O vyžadovaní hlúpostí a o ústupe ľudskosti. 19.01.12 (19.01.2012)

Téma dokumentu je zajímavé a je rozhodně dobře, že vznikl. Člověk tak nějak tušil, že za pokladnou to asi nebude žádný med, ale tak tvrdé podmínky bych nečekal. Trošku škoda je toho zpracování, jak píše GRUZDEJ. Režisér mohl trošku víc přitlačit na pilu. V podstatě jsou tu zástupci dvou táborů: ředitelka ****marketu a několik bývalých zaměstnanců (nevím jestli stejného nebo jiných prodejen) a každý mluví o něčem jiném, první ukazuje a chváli svůj obchod, druzí vzpomínají, jaké bylo v podobném obchodě pracovat. Použité skryté kamery mi přišlo zbytečné, když se s ní nenatočilo nic zajímavého. (21.01.2012)

Tak tedy dokument o hypermarketech. Ne zrovna moc lákavé téma pro mé uši a oči...Ale měla jsem den, kdy jsem si pouštěla kratší dokumenty a tenhle mi padl do oka, a tak jsem to riskla. Dozvěděla jsem se hned několik věcí např.do hypermarketu nepůjdu pracovat, ani kdybych neměla z čeho žít. Jakési uhozené zacházení se zaměstnanci, jakési pozice či náplň práce - udělat vše co se v obchodech dělat musí a to i přes to, že jste unavení apod. Určitě to tak není všude, protože ne všichni jsou potvory. Teď ke kvalitě dokumentu - takže výpovědi bývalých pracovníků mě asi zajímaly nejvíce, poté jakési náborové kecy nějaké manažerky, která má v popisu práce vám do hlavy nasypat fráze typu: jsme nejlepší prodejna, je to tu čerstvé a levné a zaměstnanci plesají blahem, že tu mohou pracovat 24 hodin denně - bez přestávek. Poté mě docela obtěžoval pán z odborů, který neustále vypovídal dokola to samé jak člověk není stroj apod.(měl pravdu, ale stačilo by jednou) a nepochopila jsem záběry na asi 4 lidi, co mají na hlavě igelitku(billa,tesco,globus,albert..). Tak tedy průměr - zaujme, ale nenadchne. (31.03.2013)