Bylo, nebylo

Pilot: Pohádkové části na mě působily trochu uměle ("papundeklová" výprava), takže mě příliš neoslovily, na rozdíl od té civilní části. Ta se mi líbila hodně. Zatím tedy lehce rozporuplné pocity, ale Robert Carlyle mě rozhodně navnadil na další díl. / Po třetím dílu hodnotím seriál velmi kladně. Má to zajímavý nápad, děj se slušně rozjíždí, zkrátka taková příjemná oddechová podívaná. Jen by to chtělo více Roberta Carlylea. / Mé přání se vyplnilo ve čtvrtém dílu, kde měl Carlyleův Rampelník hodně prostoru. Možná i díky tomu jde zatím o nejlepší epizodu. Stále více mě příběh vtahuje, zamlouvá se mi propojování mnoha pohádek a zároveň vyobrazení moderní verze slavných postav z pohádkového světa. Vskutku nápadité a do detailu propracované (což se ovšem stále nedá říct o mnohdy až směšné "pohádkové" výpravě, triky atd. ten dojem trochu kazí). / Seriál bohužel s přibývajícími díly ztrácel na zajímavosti, takže jsem to už v průběhu první řady vzdala. Necelá 1. série - 60% --- Nejoblíbenější postava: Rampelník / Mr. Gold (Robert Carlyle) (25.10.2011)

Sympatický seriál o místě bez magie, kde pohádkové bytosti žijí "za trest". Převyprávění pohádek podle svého není ve fantasy nic nového, tady je to ale obohaceno o odraz archetypálních postav v našem světě. Je znát omezený rozpočet na triky a občas i omezenost scénáristů, ale cením si toho, že leccos vyřešili už v první sérii a pro tu druhou si ponechali jen rozumné množství otazníků. (15.06.2012)

Strašná slátanina (US verze Arabely + Legenda o Mulan + Hook + Alenka v Říši divů + kdo ví, co ještě), jenomže ona je to proklatě zábavná a návyková slátanina. Těžko se na to nedívat, když je většina postav ukrutně sympatických, má to navazující a překvapivě promyšlený a proplétající se děj, lidé i nelidé mají ke svým činům důvody a nejednají bezúčelově, a ten hlavní hudební motiv je tak zatraceně kouzelný! Jediné, co mi chybí, je trošku více vtipu, který by tomuhle seriálu sednul, jak Hookovi hák na pahýl ruky. A abych nezapomněl, dostal za to Robert Carlyle nějakou cenu? Páč jeho Rampelník je absolutně skvělý a já bych klidně bral samostatný seriál jen s ním. (16.09.2013)

Lost versus Arabela. Na první pohled zajímavý námět - začlenění pohádkových postav do současného reálného světa - je od samého počátku rozmělněn v soup operu cílenou na celou rodinu (tedy i s mrňaty). Výsledkem je nemasný neslaný mix alternativních variací klasických pohádek okořeněný o nekalé intriky. Scenáristé na sebe epizody roubují hlava nehlava a když dojde na logický karambol, mávnou kouzelným perem a paradox smáznou z prstu vycucanou, rádoby vysvětlující větičkou. A jako bonus dostaneme vskutku příšernou výpravu a triky. Prakticky celé pohádkové flashbacky jsou točeny ve studiu s digitálním pozadím. Představte si Hru o trůny v papírových kulisách (nebo ještě lépe - smrada Joffreyho posedávajícího na digitálním železném trůnu, který pod ním "klouže"). Co se týče hereckého obsazení, je vidět, že Robert Carlyle si roli Rampelníka užívá, stejně tak bitch queen v podání Lany Parrillové. Ostatní jsou ve svých rolích příliš toporní (Emma Swanová, trpaslíci), nevýrazní (Sněhurka, Krasoň, Popelka) nebo naprosto příšerní (Karkulka). První sezóna zavání lehkým podprůměrem, dále se tomu věnovat nehodlám. Bill Willingham a jeho Fables si tímhle seriálem vytírají půlky. (09.11.2012)

Od lalůčku čelního by to bylo za houževnaté tři, ovšem od pravé a levé chlopně čtyřku solím s přiblblým úsměvem a lidumilně prohnutým obočím. Once upon a time dělí od stupínku dokonalosti hezkých pár čísel. V romantických liniích postavy oplývají vskutku sebemrskačskými manýry a některé důvody, proč spolu nesdílet lože, bych pánům scénáristům nesežral ani po namixování do kaviáru v poměru 1 ku 8. Ve výčtu nedokonalostí dále samozřejmě nemůže chybět nějaký ten logický laps, lacinější soustava pixelů a odpudivý přehršel romantiky. Ale na tu druhou, znatelně relevantnější stranu oceňuji rozšíření barevného spektra v otázce dobra a zla, neboť černobílost charakterů je nejotravnější pohádkové dogma, bezkonkurenčního Roberta Carlyla, jehož dechberoucí kreace, silně připomínající mloka po koupeli v amfetaminu, mě svou nezměrnou úchvatností dotlačily na práh psychického orgasmu. A co víc - všechny figurky a jejich alterega jsou sympatické, až divákovi praskají oční cévky, epizody jsou vypiplané do nejtitěrnějších detailů a každá z nich můj drahocenný čas hýčkala jako v bavlnce, že snad jednoho dne sjedu i tu druhou sérii. PS: V tom červenci roku 2013 jsem musel mít nějaký zbuznělý týden, protože nedávno, při pokusu o zhlédnutí druhé série, jsem se svalil ze židle v záchvatu nezřízeného blití. (26.07.2013)