Bellflower

LORD HUMUNGUS. PÁN OHNĚ. KRÁL PUSTINY. LORD HUMUNGUS SE NENECHÁ PODVÁDĚT NĚJAKOU BLBOU PÍČOU. LORD HUMUNGUS SE NEPTÁ, LÍBILO SE TI TO? NEPTÁ SE, KDO VOLAL, NEBO KDE JSI BYLA V NOCI. NEOPOUŠTÍ GANG, KDYŽ SE ZAMILUJE... NIKDO LORDU HUMUNGUSOVI NEŘÍKÁ, CO MÁ DĚLAT. RVE SE, KDYŽ SE CHCE RVÁT, ŠUKÁ, KDYŽ CHCE ŠUKAT. A KDYŽ VŠECHNO SELŽE, NAPÁLÍ TO V PLNÉ RYCHLOSTI DO CISTERNY S BENZÍNEM. JDE O TO, ŽE LORD HUMUNGUS OVLÁDÁ SVÉ ŽENY, A ONY HO ZA TO MILUJÍ. _____ Přeji vám co nejpříjemnější vlhké sny, hoši. Bellflower je film poukazující na jeden závažný tabuizovaný problém. Jmenuje se "muži v loji". Jak se pozná ta pravá samice ke spáření? Třeba tím, že sní fakt hodně cvrčků. Wow, tahle mici je ale fakt všeho schopná! Uhlídáte ji ale v mantinelech svý autority? Tenhlencten hrdina to nedokázal, a tak si záhy velmi zblízka prohlídl její skvostnou vagínu, kterak plánovaně uklouzla na cizí ocas. Celkom průser, že? Když ony submisivní myši už neletí. Nevadí, aspoň si opakovaně zblízka prohlídnem jeden dost hnisající problém: kolik chlapů má dneska ještě ve vztahu tradiční a přirozenou autoritu? Jednou jeden kamarád napsal něco, co se do týhle situace hodí. Napsal, NA KONCI RANDE S TOU HOLKOU MI DOŠLO, ŽE BYCH ZA NÍ CELÝ ŽIVOT JENOM TAK VLÁL, myslím, že je to pro tento film, kde nosí kalhoty ve vztahu přinejmenším oba dva, příznačné. _____ Není to za five stars, není to ani na four stars, je to jenom "k vidění". Ale přitom je Bellflower důležitej. Nastavuje totiž zrcadlo těm lidem, kteří se dušujou, jak moc je všecko v pohodě. Ale ono kolikrát není... (24.11.2011)

Dobrej vizual ... a to je vše. Obsah nula. Běžná love story, běžná tragédie, ženská týpkovi ublíží, on se trápí, chce se pomstít, dramatický zdlouhavý pasáže o ničem, negeradující, nevypovídající ... Film co vede téměř od nikud nikam. Film bez obsahu, s milionem vět, který lidi říkaj všude kolem nás v reálu. Proč mám poslouchat kecy o ničem ještě ve filmu, když jich mám za všední den až po krk. Kluk se trápí ... no klasika, kdo by se netrápil. Stejně mu to na začátku říkala. Prostě bezobsahová slátanina, která bohužel nezaujme ani ničím jiným (tady totiž nic není ...). Smutný? ... Spíš realistický. Trochu mi to připomínalo klasickýho Repo Mana (1984), kterýho nikdo nepochopil, přitom to byla ta pravá pecka "o ničem". Ale tohle? ... Strašná nuda, špatný ... (12.11.2011)

Jen tohle: když na začátku Woodrow balí Milly, bylo mi trochu trapně jak přitepleně mluvil a až ňufal ale zároveň jsem si nemohl nevybavit jak úplně stejně cukruje jeden můj kamarád na svou (americkou) grrrlfriend - jako vejce vejci. Nechtěl bych se slyšet jak se vyjadřuju zamilovaně já, fuj. A to, jak se z týhle rádoby drsný romance přepínáme do (byť patrně fantazijního) módu (sebe)destrukce Hořkýho měsíce - to jsem si málem pustil do kalhot. Kolegyně správně napsala, že tohle je film o neustálý transgresi. Ale vtip je pochopitelně v tom, že klíčovou osobou tohohle neustálýho posouvání hranic je Milly, která je mnohem chlapštější než hlavní hrdina Woodrow - to ona sežere víc švábů, to ona šuká když se jí zachce a to ona je nástrojem pomsty tak chladnokrevný, že se chudák Woodrow nestačí divit. Ona je vyzyvatelem (žena - žena obecně je vyzyvatelem muže v současný společnosti a stojí za ní strašák rovnoprávnosti, ženský hnutí a legislativa tuhle rovnoprávnost nárokující) a on neustále akorát prohrává nebo se snaží seč mu síly stačí, aby si s ním žena totálně nevytřela prdel. A tak utíká do vlastní fantazie. Do fantazie, kde fyzická síla a chlapství zase něco znamená, kde chlap vládne. Pořád si myslíte, že je to náhoda, že tohle hračičkovství, komiksy se superhrdinama, počítačový hry a koneckonců i filmy jsou doménou chlapů? (29.08.2011)

Na kapitoly rozdělený Bellflower je osobitým filmem o lásce, o (ne)stálosti lásky, o nevěře, o nemožnosti smazání vzpomínek, o tom, zda vůbec něco znamená fráze I love you, o mladické nerozvážnosti nebo třeba o tragických důsledcích chování v prostředí sexu a citové frustrace. Ale určitě i o dalších tématech, o všem nebo taky o ničem. ~ Film můžeme rozdělit na dvě téměř stejně dlouhé poloviny, které jsou jako den a noc nejen z hlediska posloupnosti narace, ale i díky žánrové proměně. První půlka je víceméně ve znamení harmonického poznávání se Woodrowa a Milly a pěkně ztvárněného milostného vzplanutí mezi nimi, dává však tušit temnou druhou část filmu. Ta se nese v depresivním duchu, romanci střídá až hororová atmosféra, lineární vyprávění zas časově zpřeházená mozaika vypjatých scén. Krvavý, až skoro apokalyptický závěr, kdy se Woodrowovy představy mísí se skutečností, je na můj vkus krapet zmatený. Co vše způsobí jedno okouzlení druhým pohlavím!? ~ Při výborně zvoleném soundtracku nabíhají asociace s nedávno natočeným Drive), v jiných místech zase s Vanishing Point. Za zmínku stojí i vynikající kamera, barevné filtry, vlastně celá výtvarná složka. ~ Velmi efektní, nezávislý počin Evana Glodella, jenž si Bellflower sám napsal, zaplatil, zrežíroval i ztvárnil jednu z hlavních rolí. Na debut více než slušný! (28.12.2011)

Parádní první část, hned od začátku mě to vtáhlo, ale zhruba v půlce přišel střih, probrala jsem se z opojení a nedokázala se tam vrátit. Jak Evan zarostl nebylo to prostě ono:-) Není to dokonalé, ale autor řekl, co říci chtěl, i když bych s ním polemizovala. Každopádně to musím vidět znovu, aby mi docvaklo pár věcí. Ale obávám se, že Bellflower mohou dát 5* jen chlapci. (02.02.2012)