Istoria 52
Tale 52
Obsahy(1)
Iasonas (Jiorgos Kakanakis) se na večeři s přáteli, kterou pořádá u sebe doma, seznámí s Penelope (Serafita Grigoriadová). Tím vše začne. Tím bude vše stále začínat. Chodí spolu, poznávají se, až se nakonec Penelope k Iasonasovi nastěhuje. Dokáže s ní sdílet vše, dokonce i dětskou hru, při které se snaží ovládat sny. Pak se ale Iasonas jednoho rána vzbudí a zjistí, že Penelope zmizela. Neví, kam ani proč odešla, nevzpomíná si, co se stalo. Můžou za to jeho chronické bolesti hlavy nebo tajemství z minulosti, jež ho stále víc vzdaluje skutečnosti? Iasonas musí najít způsob, jak dostat paměť i vlastní život opět pod kontrolu. Něco mu v tom však stále brání. Je to dětská hra, k níž se vrátil, či psychická porucha? Nebo je to nevysvětlitelný přírodní jev, časový vír, jenž ho stahuje hloub a hloub? Psychologický thriller bez vykoupení, vyprávěný jasným vizuálním jazykem. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (7)
Pro mne osobně velmi (ne)příjemné setkání s chorou myslí. Škoda, že některé návody byly příliš doslovné, a tak na sebe strhávaly pozornost, což mělo za důsledek hledání smyslu. Samotné vyprávění ve vyprávění ve... by bylo zábavnější. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - YOUNG GREEK CINEMA - Mladý řecký film (Istoria 52 / TALE 52 / Příběh 52) - Totální nesmysl... - 9. 7. 2010 - kino Městské divadlo - Karlovy Vary - 20% ()
[MFF KV 2011] Celkem sympatický thriller z Řecka. Atmosféra je vystavěná na detailech a herectví Kakanakise. Každopádně ke konci se film trochu rozpadá a když divák očekává pointu, která jednotlivé časové osy spojí, nedostaví se. ()
Poměrně běžný film o prolínání reality, snu a šílenství, který machruje formou hollywoodských horrorových thrillerů. Zabývá se vztahem a jeho jedinou výraznou odlišností je absence jasného klíče k pochopení filmu. V tomto případě vnímám volnost interpretace spíš jako umělou snahu u uměleckost filmu. Režisér řekl, že film můžeme vnímat jako arthousovou podobu filmu Inception. Nejsem největší filmu fanda Inception, ale řekl bych, že ta zásadní odlišnost spočívá spíš v tom, že příběh 52 měl nižší rozpočet a navzdory své interpretační otevřenosti, je mnohem banálnější a povrchnější. ()
Jak sám režisér řekl, tento film nemá žádné poslání a je proto zbytečné ho v něm hledat. Rovina reality splývá s rovinou představ díky maniodepresivní psychóze, kterou trpí hlavní postava, proto je i přes naprostou jednoduchost hlavního příběhu těžké zorientovat se v tom, co se ve skutečnosti stalo. Děkuji za režisérovo vysvětlení. Jak sám řekl : " Vztahy jsou nebezpečné, jsou to noční můry." ()
Film totálně iritujícím způsobem tlačí na pilu snad ve všech myslitelných rovinách jeho zpracování stylem "chci být tím nejpsychoidnějším ze všech psychoidních", což mě odradilo už v prvních minutách a ty následující jsem se bez přestávky ošíval. ()
Řeckej kříženec Butterfly effectu, Inceptionu a kdovíčeho ještě. Škoda jen, že divák nemá šanci rozlousknout, jak to vlastně doopravdy bylo. Jinak po technické ani herecké stránce není co vytknout. Rozhodně jsem se nenudil. 70% ()