Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavný román v dopisech Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782) natočil v aktualizované podobě v roce 1959 Roger Vadim s Gérardem Philipem a Jeanne Moreauovou v hlavních rolích. Na sklonku osmdesátých let vznikly téměř souběžně dva další přepisy. Režisér Stephen Frears se přitom opíral o úspěšnou dramatizaci románu Christophera Hamptona a zůstal věrný originálnímu názvu. Miloš Forman spolupracoval na původním scénáři s Jean-Claudem Carrierem a dal mu název podle jedné z hlavních postav – Valmont. Vznikl tak snímek, který se přidržuje základní osnovy románu (ta je ostatně připomínána i četným psaním dopisů) a který vychází ze záměru zachytit žánrový obraz aristokratické společnosti pár let před Francouzskou revolucí. Osud dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, je podán v sytých barvách pozdního rokoka a zároveň je poněkud odlehčen. Jak se svěřuje jedna z hrdinek dramatu: „Říkala jsem jen ne, ne a pořád jsem dělala, co on chtěl…“ Hra obou cynických poživačníků nachází odezvu v samotné struktuře filmu, jež se tak vzdává důležité moralizátorské polohy. Miloš Forman přitom vychází ze zkušenosti z Amadea (1984) a příběh je plný malebných plenérů, vtipných epizod, bohaté výpravy a kostýmů. Opět spolupracoval s českými tvůrci, kameramanem Miroslavem Ondříčkem a kostýmním návrhářem Theodorem Pištěkem (ten získal prestižního Césara). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (323)

kikuka 

všechny recenze uživatele

Formanovho Valmonta som videla chvíľku po Frearsových Nebezpečných známostiach, ktoré sú dobré..ALE..Formanov Valmont má pre mňa čosi naviac: okrem lepšie vybraných hercov (typovo), je to ľahkosť rozprávania, radosť zo života a krutá radosť z intrigovania..A práve tá radosť a sloboda, ktorá je vo Formanovom Valmontovi, ho robí pre mňa príťažlivejším.. Na druhú stranu, ide v konečnom dôsledku o rôzne uhly pohľadu - u Formana na Valmonta a u Frearsa na vzťahy, ale najmä o dvoch rôznych režisérov s odlišným rukopisom..Len majú smolu, že nakrútili takmer súčasne filmy vychádzajúce z jednej predlohy.. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Jeden z komerčne a umelecky nedocenených filmov Miloša Formana, ktorý zatienil Frearsov konkurenčný projekt. Po vzhliadnutí ale nechápem prečo. Formanova réžia je možno trochu neoriginálna, ale v historickom žánri to nie je nič neobvyklé. Colin Firth a Anette Benning sú dostatočne slizkí a na rozdiel od Malkovicha a Closeovej príťažliví, takže ich ľúbostné šarády sú presvedčivé. Film ukazuje trefne pretvárku doby na postavách Merteuil a Valmonta, zároveň ale z nich nerobí karikatúry a trochu s nimi súcití, pretože sú proste takí a nedokážu sa (a ani nechcú) zmeniť. Herecky je najpresvedčivejšia Benning, ostatné herečky mi nepripadali rovnako príťažlivé, tak som tú Valmontovu vášeň príliš nezdielal. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Formanovy - Nebezpečné známosti, mám raději než pozdější - Velmi nebezpečné známosti - hozené do moderního hávu. Paradoxně ten klasicismus je mé divácké duši bližší než moderní zpracování ze soudobé univerzity. A v tom je asi ten rozdíl. Zatímco je málo slečen co na škole nepřišly o panenství a bere se to dnes jaksi samosebou.. Vždyť studia to jsou dnes volnost, chlastačky a sex...jo a učení. V osmnáctém století však přijít o panenství a být z urozeného rodu se mohlo rovnat naprosté pohromě. Snad proto mne Formanova verze bavila víc. Ještě se musím poohlédnout po verzi Frearse, kterou jsem nikdy neviděl a od které mne stále odrazuje přítomnost Glenn Close, kterou zkrátka nemusím... * * * * ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

"Valmont" se považuje za jakousi černou ovci Formanových filmů. Poté co jsem ho konečně viděl, fakt netuším proč. Přišlo mi to svižně natočené, plné opravdových emocí se skvělými hereckými výkony, které vystihují lidi a ne nějaké historické figuríny. Srovnávat s "Nebezpečnými známostmi" nebudu, viděl jsem je už před dlouhou dobou a nebylo by to ode mne objektivní. ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Nekonečně niternější než Frearsova verze. Francouzská aristokracie 18. století byla rozhodně dekadentní, bez budoucnosti, ve svých limitech ovšem představovala evoluční vrchol. Formanův geniální klíč spočívá v tom, že se na jedné straně přizpůsobil manýristickému stylu oné společnosti, přitom se ovšem vyslovuje k hodnotám všelidským, na místě, čase a prostředí nezávislým. Srovnejme jen závěr obou adaptací: Ve Frearsově verzi je markýza de Merteuil konfrontována se společenským odsouzením. Jak polopatistické, a řekněme rovnou, mentálně ubohé! Naopak Bening pod Formanovým vedením zcela beze slov, jen výrazem tváře, vyslovuje mnohem důsažnější pravdu, totiž že msta zhrzené ženy, jakkoli úspěšná, je bezvýchodná, neukojitelná, je to hydra nenasytně požírající především ženu samotnou. --- Formanova adaptace vůbec není "poněkud odlehčená", jak píše distributor. Je naopak úplná a náročná směrem k divákovi. Odměnou za pozornost je pak nikdy nekončící požitek z pronikání do hlubin, jemných nuancí a nebezpečí "nebezpečných známostí". ()

Galerie (82)

Zajímavosti (21)

  • Zatímco Forman se svým scenáristou Jean-Claudem Carrièrem spíše volně vycházeli z románu „Nebezpečné známosti“ z roku 1782, Frears se držel známé dramatizace Christophera Hamptona. Stejnou látku adaptoval do tehdejší doby také Roger Vadim pod názvem Nebezpečné známosti (1959). (Kubrickon)

Související novinky

Miloš Forman bude točit o Goyovi

Miloš Forman bude točit o Goyovi

23.04.2005

Miloš Forman připravuje nový film, inspirovaný životem slavného španělského malíře Francesca Goyi. Projekt je prozatím nazván GOYA'S GHOST a scénáře se ujal zkušený Jean-Claude Carriére, francouzský… (více)

Reklama

Reklama