Pearl Jam Twenty

Musím říct, že mi před očima proběhl celý můj život. Jsem grunge-generation, vyrostl jsem na Pearl Jam, Alice in Chains atd. Dnes, kdy skleróza už zatemnila mozek, potřebuju ke vzpomínkám impuls. Tím je tento dokument, který mne v čase vrátil zpátky a vzpomněl si, cože jsem to vlastně původně v životě chtěl, po čem toužil, čím žil a kam se nakonec dopracoval. Jojo, při tomhle dokumentu si člověk pěkně zabilancuje. Můžu říct jen jedno: "I´m still alive!" 90% (11.01.2014)

Tahle skvělá věc není jen dokonalou poctou Pearl Jam, ale také skvělou ukázkou a výpovědí o tom, jak to vše v Seattlu začalo. Odkud se vzala ta síla a opravdovost mnoha skupin vzniklých na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století v tom magickém městě. Síla která svou upřímností a živelností ovládla svět! Tohle je ten pravý a nefalšovaný ROCK N ROLL baby!!! Srdcová záležitost pro každého, kdo na Grunge vyrostl!! (30.06.2016)

Pokud bych měl hodnotit hudbu a vlastně i celkově kapelu Pearl Jam, nikdy bych nemohl přemýšlet o nižším, než maximálním hodnocení. Tato kapela je svá, originální, progresivní a nemusí se stydět za žádnou deskum kterou kdy natočili a Eddieho považuju za jednoho z nejlepších rockových zpěváků vůbec. Tento dokument mě ale nějak neodrovnal. Osobně bych si dokázal představit systematičtější přístup k popisu historie kapely. Cameron Crowe to vzal hodně stručně a spousta událostí je zde jen povrchně zmíněna, jakoby předpokládal, že historii kapely každý důvěrně zná. A právě některé události by zasluhovaly větší pozornost. Čistě hudebně se ale jedná o lahůdku. Nadchly mě obzvlášť záznamy starých koncertů, to jsou exploze energie, vidět je tenkrát na vlastní oči, to muselo být něco. Jinak si letos splním jeden ze životních hudebních snů, protože je konečně uvidím livě. (07.02.2012)

Já za to snad ani nemůžu. Mnoho let se snažím Pearl Jam milovat, ale už je to z mé strany spíše křeč. Přitom nepochybně vlastním rockové srdce, vymetání klubů v Seattlu bych s radostí vzal jako práci na plný úvazek, ale jejich hudba se nikdy zcela nezesynchronizovala s mýma ušima a tento dokument na tom nic nezměnil. Je formálně solidní, informačně bohatý, hudebně pestrý, ale nedokázal mne vtáhnout do sebe, rozžvýkat a vyplivnout. (26.02.2012)

Vždycky mě mrzelo, že jsem Pearl Jam nikdy nezažila naživo a po tomhle dokumentu mě to mrzí ještě víc. Cameron Crowe odvedl výbornou práci, narval dvacetiletou historii kapely do dvou hodin, ze kterých nenudí ani vteřina. Dozvíme se hodně intimních věci (Eddie Veder a smrt jeho pravého otce; jak kapelu zasáhla tragédie na rockovém festivalu v Dánsku; jak je ovlivnil Andy Wood, leader jejich mateřské kapely Mother Love Bone apod.) Závěrečný sestřih písně Alive mi nahnal husí kůži a hned poté jsem si šla vygooglovat termíny jejich příštího turné - zatím to vypadá na Berlín ve 2012. Pozdější update - Praha 2.7.2012 to jistí! Díky uživatelce jasse za upozornění :-) (11.12.2011)