Tady hlídám já

Moc příjemný rodinný film, kde hlavní housle hraje pes, konkrétně jde o jezevčíka Huga. Vůbec mi nevadilo, že je film jednoduchý a předvídatelný. Nevadila mi ani ta malá. Kdo mi teda vadil určitě, byla Ester Kočičková v roli učitelky. To už byla mnohem lepší Iva Pazderková. Její role docela pobavila. Drsná šéfka byla fakt věrohodná. Potěšilo mě, že se příběh natáčel i na mé milované Šumavě, proto mi některá místa přišla až důvěrně známá. Já jsem si při sledování krásně odpočinula a bavila se. Nenudila jsem se ani na malou chvilku. Juraj Šajmovič ml. se určitě nechal inspirovat Poledňákovou. (22.11.2012)

Rodinný film na jedno použití. Od začátku se film tváří, jako by byl pro nejmenší děti, navíc ještě jako instruktážní film pro rodiče s dětmi s ADHD. No, nějakou dobu už učím a rozmazleného "parchanta" a dítě s ADHD lze rozeznat ("Ajó" mi lezlo na nervy už po chvíli), obzvláště při benevolentní výchově matky samoživitelky. Jenže...film se totálně změní od momentu, v němž přijede "rodina" na dovolenou, kdy z příběhu o holčičce se změní v rádoby komediální drama o vztazích dospělých, se spoustou sexuálních narážek a "dospěláckých" scén. Postavy se jeví jako nesympatické nakonec všechny a dospělý člověk si přeje, aby už byl konec. Ten přichází s návratem k příběhu holčičky a s ním také rozuzlení toho, jak na dítě s ADHD. No přece, dovolte mu vše co chce a dělejte vše podle něj! Opravdu nevím, pro koho tento film je a kromě několika vtipů byl děj spíše nezáživný až protivný. (11.01.2015)

Když se komedie Jak dostat tatínka do polepšovny promíchá se šumavskou trilogií z hájovny a na místo Tomáše Holého se dosadí holčička, vznikne přibližná podoba snímku Tady hlídám já. Úvod má trochu naučný ráz ve vysvětlivkách dívčiny nemoci ADHD čili hyperaktivity s poruchou pozornosti. Daleko výmluvnější je přitom ve faktech – má IQ 149, ale špatné známky – a situacích, kdy se bez rozmyslu vrhá mezi auta, obléká si jen půlku pyžama a omlouvá se, že "všechny otravuje". Živá bezprostřednost osmileté Veroniky Divišové se přenese i přes šroubované hovory se psem, a dokonce přehrává bezbarvou filmovou matku Jitku Ježkovou. Město účinkuje jako nebezpečná džungle (26.05.2020)

Film, který očividně neví, čím je. Vsadím boty, že původně měl být prostě jen dětský, takový ten padesátiminutový neurážející počin, který děcka zkouknou v neděli dopoledne v televizi a pak, když se jdou proběhnout ven, na něj zapomenou. Jenže něco, a říkejme tomu třeba peníze, tomu asi chtělo, aby se z dětského filmu stal film rodinný. A tak do prostého děje přibylo několik postav, které tam ale vůbec nemusely být (Klára Jandová, Iva Pazderková, Lukáš Latinák), nevinné a hloupoučce úsměvné dialogy tu a tam narušují nehezky obhroublé dvojsmysly, které patří spíš do Troškových Kameňáků (všechny ty kozy, macci a bůhvíco ještě), a do prosluněné šumavské přírody zavání smrad sterilní milostné dezinfekce z Ordince v Růžové zhradě… Celé si to začne hrát na velkou letní zábavu pro všechny, která ovšem stále spoléhá pouze na dvě postavy, z nichž jedna je (dobře hrající) malé dítě a druhá (příšerně blbě nadabovaný) pes. Ano, dívat se na to dalo bez větší újmy, ale stopáž necelé dvě hodiny? To bylo vážně moc. (11.06.2012)

Když dříve děti zlobily a dělaly si, co je napadne, dostaly na zadek. Dnes se jim musí nechat volnost, protože nejspíše trpí ADHD. A je nutno, aby se jim podřídili i všichni dospělí – a nehodící se možný tatínek aby padal. Žánr dětského filmu v poslední době v ČR skomíral. Těch pár výkřiků čest žánru moc nezachránilo (třeba Archa pro Vojtu), nebo se sice povedlo, ale nedostalo do kin (Vetřelci v Coloradu). Ani osvědčené ikony českého filmu – Věra Plívová-Šimková či Marie Poledňáková – nijak nepřesvědčily svými filmy Kruh nebo Jak se krotí krokodýli. Vloni jsme ale byli obdařeni Modrým tygrem, letos tímto snímkem, což je docela hezké, každý rok jeden dětský, nebo řekněme rodinný film. Jen ta kvalita... Ve snímku Tady hlídám já je středobodem holčička s ADHD, jejíž maminka udělá, co jí na očích vidí. A tak místo s novým partnerem do Řecka jedou na chatu na Šumavu, s pejskem, který má dívence pomoci se adaptovat v reálném světě (přičemž nakonec se reálný svět adaptuje podle holčičky a pejska), a kde se ukáže, jaké jsou vlastně čí charaktery a kdo má holčičku a její maminku skutečně rád. Otázkou je, na koho je film cílen. Pro děti je příliš dlouhý (hodina a tři čtvrtě) a je v něm hodně dvousmyslných erotických narážek (kozy – kozy), navíc tak nějak podporuje domácí pálení lihovin, což v době, kdy na otravu etanolem v republice umírají lidé, není zrovna košer poselství. Navíc zde máme hodně zbytečných postav jen do počtu (Klára Jandová – jak je mi jinak sympatická, Iva Pazderková aj.), rádoby mluvícího psa jako z Kdopak to mluví 3 a podivné poselství filmu, kdy protivná a rozmazlená holčička ať udělá, co udělá, vždy za to může nějaký dospělý. Klady filmu jsou šumavská krajina, sem tam fór či v podstatě uměřené herectví dospělých herců. Mezi negativa možno ještě započítat, že dětské herečce chybí potřebná živelnost, jako měly třeba Míša Kudláčková nebo Žaneta Fuchsová, a že pes nepředvede ale ani jeden kousek, jen sedí a kouká a my posloucháme jeho jako kdyby myšlenky. A pokud vám vadí přemotýlováno, kdy v obraze létají více jak tři motýli bělásci, raději film ani nezkoušejte. (11.12.2012)