Bakaláři 1997
Good News
Obsahy(1)
Dobrá zpráva je bakalářská povídka, která se odehrává na vesnici mezi rekreanty. Miroslav Donutil v hlavní roli znamenitě hraje muže, který si chvíli dělá plané naděje, že se změní politický vývoj, jenž se mu nelíbí. Tato povídka získala v roce 1997 cenu Trilobit za přínos původní televizní a filmové tvorbě. (oficiální text distributora)
Recenze (65)
"Dobrý zprávy - dobrý kafe." "Dobrou noc." Čtyři roky po Šakalích letech se na tandem Hřebejk-Jarchovský začalo zvolna zapomínat. Další film se zdál být v nedohlednu, tak vzali zavděk příležitostí chopit se jednoho dílu Bakalářů. Kvůli tradičnímu problému - slabým diváckým námětům - zasáhli o něco víc, než bylo zvykem. A zatímco první dvě povídky si nikdo nepamatuje (i já bych rád zapomněl), z Dobré zprávy se zvolna stává tv evergreen jako Uspořená libra nebo Bohouš. Není divu. Excelentní souboj Donutila a Holubové nemá chybu. Špičkový film, i když jen půlhodinový. 100 % ()
Miroslav Donutil v životní herecké formě. Jeho brilantně ztvárněný zarytý bolševik vzpomínající na "staré dobré časy" je i po šestnácti letech dokonalou ukázkou toho, jak cyklické a stereotypní dodnes jsou argumenty zastánců dřívějšího režimu. Ty samé řeči, které Donutil svým nanapodobitelným způsobem (jako bych v něm viděl politruka Troníka po 20 letech) láduje do hlavy Kleplovi, Holubové a Bedrnovi, dnes furt slyším z úst soudruha Falmera a dalších rudých sviní. ()
Geniální počin, snad nejlepší Bakaláři vůbec a rozhodně nejlepší po roce 1989. Fantastický herecký výkon Miroslava Donutila v roli zarytého komunisty Karla Jelečka, kterému zdatně sekunduje Eva Holubová jako přesvědčená prozápadní demokratka. Výborní jsou však i Bohumil Klepl a Vlastimil Bedrna. Pro Jana Hřebejka a Petra Jarchovského pak jde o skvostné preludium před jejich nejlepšími filmy. Tento letní příběh z jižních Čech mi dnes slouží i jako lakmusový papírek k současným politicky zabarveným debatám a názorům. Žel, co se mi v roce 1997 zdálo jako extrémní, to dnes slýchám pomalu od každého druhého spoluobčana. Což ale není problém tohoto díla. Za mě plný počet. ()
Mno, viděno dnešním pohledem (2013) je to poněkud slabé. Zvláště poté, co jsme si užili oné reálné svobody a poctivých politiků a sociálních zákonů a kdy všichni vládní zloději jsou pozavírání a komunistická strana demokraticky zakázaná. Jako sorry, je to sice zahrané dobře, ale je to jen pravicová agitka intelektuální kavárenské pražské vrstvy. Jenže dneska už si hodně lidí z komunistů legraci nedělá, ale naopak je ze zoufalství volí, protože tu nikdo jiný nezbyl, kdo by nabídl něco pozitivního. Realita je tak nějak jinde, a i ty „pravdy“ z této inscenace jsou trochu jinak, jinde a jiné. ()
Nadšení mi vydrželo asi deset minut. Poté mi došlo, že tady se brilantních slovních výměn opravdu nedočkám. Hřebejkova povídka z doby Klausovy mobilisace proti levici vystihuje náladu ve společnosti, respektivu obavu její části z možného zvrácení vývoje po Sametové revoluci, ovšem to je její jediný přínos. Donutil svého komunistu zahrál znamenitě, bohužel jeho blábolení nedává žádný smysl. Dobrá zpráva není o souboji myšlenek - pádnou argumentací ostatně neoplývá ani zbytek osazenstva hospody, ale je přehlídkou charakterů a starých křivd. S tímhle námětem však mohla být mnohem víc. ()
Reklama