Bakaláři 1997
Good News
Obsahy(1)
Dobrá zpráva je bakalářská povídka, která se odehrává na vesnici mezi rekreanty. Miroslav Donutil v hlavní roli znamenitě hraje muže, který si chvíli dělá plané naděje, že se změní politický vývoj, jenž se mu nelíbí. Tato povídka získala v roce 1997 cenu Trilobit za přínos původní televizní a filmové tvorbě. (oficiální text distributora)
Recenze (65)
Pre všetkých nadšencov absolutistickej vlády tvrdej ruky superpevného štátu (od komančov po náckov) sú "tři hrstičky" asi jediný spôsob argumentácie, ktorý s nimi takpovediac "pohne" :)) Milý malý kraťas s minirolou česko(-slovenského) "Homera Simpsona" pána Bedrnu (po ňom, čiže po 12.sérii Simpsonovcov, už žial Homer nie je pre mňa skutočným Homerom :-/) ()
Narvat do půl hodiny tolik hlášek a hereckého mistrovství a totálně odmaskovat myšlení staré nomenklaturní “struktury” to je na aplaus. Slyším ozvěny hurónského smíchu roku 1997, kdy jsme si říkali, že je to definitivně pryč a ať se třeba pos*erou, stejně jako v příběhu. Jenže já to viděl až dnes – únor 2012. Po 15ti letech zrudly kraje, zrudl Senát a po Narcisovi na Hradě Becher Bimbo. Ještě jedny volby a mají to komplet. Úsměv už ztuhnul, teď začne řídnout stolice. Všem. Všem, co tam zůstanou. Příště místo sametu snad raději šmirgl. ()
Konverzačný film s politickým podtónom postavený na dobrom a čerstvom období pre vykresľovanie protipólnych charakterov. Kedy sa začali lámať vrecia s verziami a pohľadmi na všetko čo sa počas uplynulých rokov stalo , rôznili sa proti sebe stojace tábory skladajúce sa z tých ktorým je za systémom ľúto a na druhej strane boli tí, čo si konečne mohli otvoriť ústa. Je dobré vedieť, že tento film predchádzal sérii filmových úspechov Jana Hřebejka . V krátkom filme je totiž naznačená korenistá paleta slov a situácií , ktoré sa stali pre Hřebejka príznačné. ()
Mno, viděno dnešním pohledem (2013) je to poněkud slabé. Zvláště poté, co jsme si užili oné reálné svobody a poctivých politiků a sociálních zákonů a kdy všichni vládní zloději jsou pozavírání a komunistická strana demokraticky zakázaná. Jako sorry, je to sice zahrané dobře, ale je to jen pravicová agitka intelektuální kavárenské pražské vrstvy. Jenže dneska už si hodně lidí z komunistů legraci nedělá, ale naopak je ze zoufalství volí, protože tu nikdo jiný nezbyl, kdo by nabídl něco pozitivního. Realita je tak nějak jinde, a i ty „pravdy“ z této inscenace jsou trochu jinak, jinde a jiné. ()
Celkem dějově jednoduchá záležitost, konverzační mikrokomedie o zastánci starých pořádků a trochu naivních demokratů. Základní trio Donutil-Holubová-Klepl to pořádně rozjeli. Přijde mi, že tohle byla jakési předehra na Pelíšky, zvlášť Donutil tady měl velmi podobnou roli, ačkoliv v Pelíškách byl více fanatický a tady hraje spíše člověka zmateného z nového systému (ve kterém nebylo vše košér) než pravověrného bolševika. Navíc povídka se odehrává na pozadí puče v SSSR, o který se 19.-21. srpna 1991 pokoušelo armádní velení SSSR, nespokojené s politikou tehdejšího prezidenta velmoci, Michaila Gorbačova. V dnešní době by se podobný příběh klidně mohl odehrát v nějaké ukrajinské hospodě. ()
Reklama