Slova

Těšil jsem se, a to poměrně dost, ale vidím v téhle líbivé látce jen lehce povrchní a vyprázdněnou story á la jak jedna událost ovlivnila další. Hlavní hrdina, který si neustále mne oči, tu posbíral snad všechna myslitelná klišé, která z příběhů o začínajících spisovatelích známe. Jeho nasávání samotné esence života a hledání těch správných slov jsou dramatická asi jako hraní pexesa s pětiletým dítětem. Ne vlastní pílí a talentem nabraná sláva a uznání odstartuje jeho boj s morálkou. Položenou otázku už ale tvůrci za pomoci skřípajících dialogů prakticky nikam neposunou. Vypravěčem příběhu je jiný spisovatel, alespoň jeho rovina je trochu zajímavá. To se nedá říct o té třetí, kterak byl americký voják za druhé světové války vyslaný do Francie, kde se pochopitelně zamiluje. Právě on bude mít v „prvním“ příběhu výraznou úlohu. Možná to vypadá komplikovaně, ale složité to rozhodně není. Možná se tak tváří, ale každou linii tvůrci jen povrchně olizují a diváka jednoduše nestrhnou. Navíc ženskou část publika může naštvat totálně pasivní role žen v příběhu. Jsou jen katalyzátorem mužských kroků a třeba v případě Zoe Saldany je to minimálně škoda. Sympatická výprava a dokonale „čistý“ obraz na tom nic nemění. Pisálek holt možná literární svět dostal do kolen, s tím filmovým to má ale pořádně nahnuté. (10.01.2013)

Ten samotný koncept příběhu v příběhu v příběhu sice WORDS dělá tím čím jsou, ve výsledku velkým a poutavým příběhem, také je ale i tím hlavním důvodem, proč se to ve mně neumocnilo jak jsem celou dobu předpokládal. Vadí mi ta zvláštní roztříštěnost, že to do sebe nebylo poskládané tak, aby vzešel skutečně JEDEN kompaktní film. To je čistě o mém dojmu. Jinak formálně bez chyb a herecky pikantní, podnětné k zamyšlení, jenom prostě... nedrží tak skvěle pohromadě... (31.07.2014)

"Má chyba byla, že jsem miloval slova víc, než ženu která mě k nim inspirovala". Zajímavá a v každém případě originální podívaná. Rozhodně nic průměrného, je to něco, do čeho se buď ponoříte a nebo vás to úplně mine. Příběh napsaný, jako příběh v příběhu a mě opravdu ten ponor chvilku trval, než se objevil Clay v podání vynikajícího Jeremyho Ironse a pak už jsem jen sledovala jak se ty tři příběhové linie různě proplétají a mně vyvstávalo na mysli spousta otázek týkajících se hlavně Roryho a Claye s jejich motivy, skutky až po jejich sebedestruktivní chování. Nejintenzivněji na mě zapůsobil životní příběh Claye s např. i jeho slovy "oui - yes, byl to perfektní vztah", kdo viděl, tak ví. V žádném případě se nejedná o vysloveně odpočinkový, nebo dokonce romantický snímek. Jen mi tam scházelo víc emocí a možná ten konec mně taky dvakrát nesednul. Film, na který se ještě jednou chci určitě podívat. Jinak Brian a Lee mají docela slušně našlápnuto na kariéru výborných režisérů. (19.12.2012)

Velice příjemné skvěle obsazené psychologické drama, které mě chytlo od první minuty a do samého závěru nepustilo. Smekám, jak citlivě se podařilo zachytit příběh tří zlomených mužů a zároveň je propojit dohromady tak, aby si méně ostražitý divák dokázal vše správně dovtípit. Nyní vycházející hvězda Bradley Cooper si rozhodně své projekty umí vybírat a já jsem moc rád, že jsem se k poměrně nenápadnému, o to více však strhujícímu, the Words dostal. PS : Jeremy Irons by si nějaké ocenění bezpochyby za svou emotivně vypjatou roli přesvědčivého starce zasloužil....90% (20.03.2015)

Film jsem si pustil kvůli Olivii a Zoe, ale byl to právě příběh, který mě dostal, byl neskutečně poutavý, zejména v první polovině. Škoda závěru, kdy jsem měl pocit, že se mnou scénárista vyjebal, mohl přinést něco víc. Skvěle se předvedl Jeremy Irons. A mně neznámá Nora Arnezeder byla moc krásná. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 8 | hudba 7 | humor 0 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (23.12.2012)