Slova

Dvěstěpatnáct příběhů narvaných do stominutové stopáže tak neefektivně, že nezbude čas ani na podprůměrnou zápletku a v podstatě se film nelineárně přesune z bodu A do bodu B, aniž by se cokoliv závažnějšího událo. Což o to, technické zpracování a temná atmosféra na úrovni hadrových pérodaktylů z Cesty do Pravěku není úplně nejhorší a při sledování příběhu z poválečné Francie jsem měl pocit, jako bych skutečně byl na židli před notebookem a koukal na film, ale ten nedodělaný scénář bez pointy a bez ničeho to celé zesyflil. (18.03.2014)

Velice příjemné skvěle obsazené psychologické drama, které mě chytlo od první minuty a do samého závěru nepustilo. Smekám, jak citlivě se podařilo zachytit příběh tří zlomených mužů a zároveň je propojit dohromady tak, aby si méně ostražitý divák dokázal vše správně dovtípit. Nyní vycházející hvězda Bradley Cooper si rozhodně své projekty umí vybírat a já jsem moc rád, že jsem se k poměrně nenápadnému, o to více však strhujícímu, the Words dostal. PS : Jeremy Irons by si nějaké ocenění bezpochyby za svou emotivně vypjatou roli přesvědčivého starce zasloužil....90% (20.03.2015)

Jednoduché a divácky vřelé převedení sofistikované vyprávěcí struktury do filmu a zároveň velké překvapení, které se nescvrkává jen na uslzené americké melodrama, ale nabízí také témata a otázky spojené s autorstvím a hranicí mezi fikcí a realitou. Nedořečenost závěru vlastně ani nezavání tím, že by debutující režiséři nevěděli, jak svůj snímek zakončit - i tady opět odkazují k podstatě sebe samého a ukončují příběh naprosto stejně jako všechny tři vrstvy vyprávění tím, že vlastně žádný konec nemají. Ten totiž následuje až po posledních slovech knihy a vlastně i po závěrečných titulcích filmu, který symbolicky načrtává čtvrtou strukturu celého příběhu. Perfektní herecké výkony a vysoká technická kvalita navíc Slovům přidávají na diváckém zážitku, který tentokrát zůstává těsně pod maximem. (20.11.2012)

V posledních minutách se tempo snímku opovážlivě zpomaluje, chvílemi jsem dokonce byl i v rozpacích - zajímalo by mne, kolikrát se závěr samotný přepisoval. Jinak jsou The Words zdařilým důkazem toho, že slova se dají s noblesou přenést na plátna kin i bez toho, aniž by diváci v sále slyšeli šustit papír. (21.09.2012)

Snímek rozvíjí tři perspektivy, kterým přes jednu rádoby reálnou úroveň vdechuje život a nechává je dál žít svým příběhem až do samotného konce, kde s otevřeným koncem metaforuje dvě roviny a spojuje všechno v jednu. Romantický silný příběhm, co atmosférou přenáší diváka do spisovatelského prostředí. (07.02.2016)