Slova

Cooper sa čo to naslzil a tak utrápeného som ho ešte nevidela. Druhá vec je tá, že sa mi do role ne/úspešného spisovateľa veľmi nehodil. Príbeh v príbehu a rozprávanie a rozprávanie, až kým sa nedozvieme ako to vlastne celé bolo. V tomto bode film prestáva byť zaujímavý a šlape tak trochu na mieste. Zostáva však stabilná rovina emócií a všetko ostatné už len smeruje k očakávanému finále. Vo výslednom dojme priemerný film, ktorý neuškodí, neurazí, ani veľmi neobohatí. (11.02.2013)

Dvěstěpatnáct příběhů narvaných do stominutové stopáže tak neefektivně, že nezbude čas ani na podprůměrnou zápletku a v podstatě se film nelineárně přesune z bodu A do bodu B, aniž by se cokoliv závažnějšího událo. Což o to, technické zpracování a temná atmosféra na úrovni hadrových pérodaktylů z Cesty do Pravěku není úplně nejhorší a při sledování příběhu z poválečné Francie jsem měl pocit, jako bych skutečně byl na židli před notebookem a koukal na film, ale ten nedodělaný scénář bez pointy a bez ničeho to celé zesyflil. (18.03.2014)

Těšil jsem se, a to poměrně dost, ale vidím v téhle líbivé látce jen lehce povrchní a vyprázdněnou story á la jak jedna událost ovlivnila další. Hlavní hrdina, který si neustále mne oči, tu posbíral snad všechna myslitelná klišé, která z příběhů o začínajících spisovatelích známe. Jeho nasávání samotné esence života a hledání těch správných slov jsou dramatická asi jako hraní pexesa s pětiletým dítětem. Ne vlastní pílí a talentem nabraná sláva a uznání odstartuje jeho boj s morálkou. Položenou otázku už ale tvůrci za pomoci skřípajících dialogů prakticky nikam neposunou. Vypravěčem příběhu je jiný spisovatel, alespoň jeho rovina je trochu zajímavá. To se nedá říct o té třetí, kterak byl americký voják za druhé světové války vyslaný do Francie, kde se pochopitelně zamiluje. Právě on bude mít v „prvním“ příběhu výraznou úlohu. Možná to vypadá komplikovaně, ale složité to rozhodně není. Možná se tak tváří, ale každou linii tvůrci jen povrchně olizují a diváka jednoduše nestrhnou. Navíc ženskou část publika může naštvat totálně pasivní role žen v příběhu. Jsou jen katalyzátorem mužských kroků a třeba v případě Zoe Saldany je to minimálně škoda. Sympatická výprava a dokonale „čistý“ obraz na tom nic nemění. Pisálek holt možná literární svět dostal do kolen, s tím filmovým to má ale pořádně nahnuté. (10.01.2013)

V mém kritickém oku to je kus pis of shit, no v mé slabé chvilce to je docela snesitelná dávka jakýchsi emoci na pokraji emancipace. Nic mně nešokuje, rozhodně se mně nic nedotklo. Jedině tak flaška červeného mně pomkla k citu a zachováni jakési důstojnosti. Nebudu tady hulákat, jak dobré to bylo, protože bohužel nebylo, no v rámci norem, společenských domluv a mého výhradního vkusu bych to mohl kvalifikovat jako průměr (ehm) a ještě po tom co jsem včera viděl Hobita, pche. 5/10 a to stejně jen kvůli čokoládové Saldaaane. (17.12.2012)

Jednoduché a divácky vřelé převedení sofistikované vyprávěcí struktury do filmu a zároveň velké překvapení, které se nescvrkává jen na uslzené americké melodrama, ale nabízí také témata a otázky spojené s autorstvím a hranicí mezi fikcí a realitou. Nedořečenost závěru vlastně ani nezavání tím, že by debutující režiséři nevěděli, jak svůj snímek zakončit - i tady opět odkazují k podstatě sebe samého a ukončují příběh naprosto stejně jako všechny tři vrstvy vyprávění tím, že vlastně žádný konec nemají. Ten totiž následuje až po posledních slovech knihy a vlastně i po závěrečných titulcích filmu, který symbolicky načrtává čtvrtou strukturu celého příběhu. Perfektní herecké výkony a vysoká technická kvalita navíc Slovům přidávají na diváckém zážitku, který tentokrát zůstává těsně pod maximem. (20.11.2012)