Knoflíková válka

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $41,866 ║Tržby Celosvetovo $15,075,000▐ už je troška zbytočné točiť stále to isté, čo už predtým bolo dosť dobré ale našťastie v poslednej tretine filmu sa to celkom pekne vyfarbí v takú drámičku, ktorá popravila chuť, ináč vizuál a obsadenie slušné /55%/ (04.11.2012)

Přišlo mi to jako hnusný kýč a to i přesto, že podstatné jméno kýč pro mne právě neznamená automatické spojení s něčím podobným jako je hnusný, odporný, prvoplánový apod. Kýčem se často nechám opojit a příjemně pobavit. Tady jsem na vážkách, poněvadž předlohu znám jen z vyprávění a původní ( a lépe hodnocený) film z roku 1962 jsem dosud neviděl, tato verze mi ale čpěla levnými emocemi, které po mne bez účinku sklouzávaly, prvoplánovými hudebními, a postupem času otravnými, motivy, které měly v divákovi asi vyvolávat dojem úžasného a velkého příběhu, herecké výkony až na výbornou ( nebo jen hezkou:) Ilonu Bachelier, a to jak dětské, tak vedlejší dospělé, mne nijak nenadchly, ono to možná bylo tím podivným scénářem, kdy se z dětských bitev ( asi to bylo humorné, ale já to nepochopil, no) dělaly hry na hrdiny.. Nu hodnocení si ale tentokrát nechám až po zhlédnutí původního filmu ( knížku bych rád, ale to by bylo tak možná příští..válku) 2014: Originál viděn, tady se omezím na lakonické: odpad ! (27.01.2014)

Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! (11.04.2012)

Na původní verzi tohoto titulu si už bohužel nevzpomínám, abych mohl autoritativně porovnat kvality obou snímků, ale přijde mi, že je to slušná práce se slušným rozpočtem a přiměřenou technickou stránkou, na které mi vadí snad jen to, že až příliš hraje na vážnou strunu a prim má okupační atmosféra s hrozbou židovských transportů, zásahů kolaborantských úřadů a s všudypřítomnou hrozbou války. Klukovské soupeření dvou místních part a komický rozměr příběhu je vlastně v pozadí. Navíc film až moc hraje na tu degaulleovskou legendu Francie bojující a sjednocené proti nepříteli. Celé městečko se krásně sjednotí ve snaze pomoci židovskému děvčeti před zatčením. Skutečnost byla podstatně komplikovanější a zdaleka ne tak idylická. Podpora vichystické Francii nebyla ani zdaleka bezvýznamná a antisemitismus byl ve francouzské společnosti hluboce zakořeněný. Tohle je spíš film výchovný a idealizující, nicméně bez zásadních kiksů a celkem sympatický. Osobně mám ale radši úsměvnější kategorie filmů o dětech, jako jsou např. u nás Páni kluci nebo francouzské Mikulášovy patálie. Celkový dojem: 70 %. Každopádně ocenění si zaslouží zejména kamera a výborná hudební složka. (27.11.2011)

Měla jsem možnost shlédnout na Festivalu francouzského filmu a přesto nebo právě proto, že jsem neviděla původmí film, ani nečetla knihu, udělala na mě Knoflíková válka velký dojem. Krásná hudba, kamera a scénář s milým humorem jsou jen některé z kladů filmu. Za ten největší považuju výkoný mladých herců (tedy zatím asi spíše nehreců), kteří nepřehrávali, nebyli protivně uřvaní a prostě jste je nechtěli uprostřed filmu zaškrtit, jak vám lezli na nervy (což se mi dost casto stáva u amerických filmů). Nevadila mi ani židovská linka, která je navíc o proti originálu - vlastně spíše naopak. Je to film, který potěší malé i velké. (27.11.2011)