Režie:
Jiří VondrákHrají:
Jiří Suchý, Jiří Šlitr (a.z.), Václav Havel, Jitka Molavcová, Ferdinand Havlík, Miroslav Horníček (a.z.)Obsahy(1)
Jiří Suchý pochází z Plzně. Po několika letech života v Klatovech se rodina přestěhovala do Prahy. Jiří Suchý vystudoval střední školu a poté pracoval jako reklamní grafik. Zároveň se věnoval divadlu a hudbě. Psal písňové texty a hrál na kotrabas.
V pražské Redutě začala spolupráce Jiřího Suchého s Jiřím Šlitrem a Miroslavem Horníčkem, později i s Ivanem Vyskočilem. V roce 1958 založili spolu Divadlo Na Zábradlí, jež otevřeli hrou Kdyby tisíc klarinetů, později zfilmovanou. Brzy po vzniku Divadla Na zábradlí vytvořil Jiří Suchý spolu s Jiřím Šlitrem a Františkem Havlíkem divadlo SEMAFOR (SEdm MAlých FORem), kde v roce 1966 vznikl i Jonáš klub jako středisko nekonformního kulturního života. Po smrti Jiřího Šlitra a díky nepříznivým politickým poměrům byly Suchého tvůrčí možnosti značně omezeny. Spolupráce s F. Havlíkem však pokračovala dál a na jevišti se jeho partnery stali např. Josef Dvořák a zejména zpěvačka a herečka Jitka Molavcová.
Po listopadu 1989 se Jiří Suchý stal opět ředitelem Semaforu, založil vydavatelství Klokočí a filmovou společnost Perplex.
(oficiální text distributora)
Diskuze
Dokumentarista Jiří Vondrák: Natáčet s Michalkovem? Obrovská radost
Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák.
Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák. Autor: DENÍK/Drahomír Stulír
8.8.2012 19:01
Brno /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák připraví v Moskvě dokument o slavném ruském filmovém režisérovi.
FOTOGALERIE
Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák.Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák.Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák.Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák.
Další 2 fotografie
Začínal jako písničkář, působil v Divadle na provázku a v roce 2006 založil v Brně Divadlo šansonu. Nyní se osmapadesátiletý Jiří Vondrák chystá na pokračování dokumentu o Jiřím Suchém, za jehož úvodní díl získal letos cenu festivalu ARTS & FILM. Plánuje i natáčení filmu o ruském filmovém režisérovi Nikitu Michalkovovi.
Dokument V takový krásný společnosti o herci Jiřím Suchém vám přinesl třetí cenu mezinárodního filmového festivalu ARTS & FILM. Čím pro vás je?
Na ARTS & FILM jsem dostal cenu už před léty, za dokument Jarek a Amadeus. Tenhle festival je prestižní a ocenění si nesmírně vážím. Vždyť třeba tuto cenu dostal i Vít Olmer a předával ji Vojtěch Jasný.
Můžete film přiblížit?
Natáčel jsem jej pro Českou televizi k osmdesátým narozeninám Jiřího Suchého. Už jsme spolu točili mnohokrát a máme i osobní vztah. Vzniklo tak obrovské množství materiálu, které jeden snímek nemohl pojmout. Tak jsem se zaměřil jen na divadlo. Film dokreslují i vstupy lidí, kteří jsou Jiřímu Suchému velmi blízcí. Poprvé tak v televizi mluvili například jeho syn Jakub, manželka Markéta a také je tam jedno z posledních vystoupení Václava Havla.
Při natáčení prý Jiří Suchý přišel o hlas...
Poprvé v životě! Dokonce nemohl ani zavolat, že nemůže mluvit, musela mi to říct jeho žena Markéta. Tak jsme zpočátku natáčeli v podstatě němý film s titulky. První den jsme natáčeli podkresové záběry. Jiří Suchý prostě přišel, něco někam položil a zase odešel. A také pantomimický začátek filmu, který je jako černobílý němý film.
Plánujete pokračování dokumentu. O čem bude vyprávět?
Jiří Suchý, tento něžný člověk, celý život bojuje. I nyní ve skoro třiaosmdesáti letech musí opět bojovat za Semafor, kterému snížili dotace na existenční minimum. Proto jsem jako pokračování navrhl téma Moje boje a souboje. Všechny nás to úplně pohltilo. Jiří Suchý pro snímek napíše i novou píseň.
Kdy budete film připravovat?
Ideálně letos, zatím to vidím na září, říjen a dokončení na přelomu roku.
Také vás čeká natáčení v Moskvě se slavným ruským filmařem Nikitou Michalkovem. O co se jedná?
K Michalkovovi jsem se dostal přes kamaráda Jiřího Žáka. Ví se o mně, že jsem fanoušek ruské kultury, točil jsem třeba s Bulatem Okudžavou. A Žák mi zavolal, jestli bych chtěl natočit hodinový dokument s Michalkovem o Michalkovovi. Radostí jsem u telefonu nadskočil. Nyní se chystám za Jirkou Žákem do Prahy, kde budeme ladit scénář a pak poletím za ním do Moskvy. Teď do sebe soukám hodiny jeho filmů, musím vstřebat všechny informace.
Zbývá vám ještě vedle filmu čas na Divadlo šansonu?
Musí se najít. Je nás teď na organizaci několik, produkční Roman Truksa, Helena Macháčková s agenturou Solis art se stará o koncerty, Tomáš Picka o fotodokumentaci a Petra Matovská o média. Takže já si můžu dovolit ten přepych hlavně pro divadlo psát.
Divadlo šansonu se vloni potýkalo s finančními problémy a mluvilo se i o jeho konci. Nakonec jste našli novou scénu v Café Práh, které je přece jen více kavárnou než divadlem. Jak jste se s touto změnou vyrovnali?
Ta změna mě zatlačila do kouta a přinutila upravit repertoár. Nemůžeme už dovážet finančně i kapacitně náročné osobnosti, jako je Chantal Poullain nebo Miroslav Donutil.
Přinesla i změnu k lepšímu?
Spojil jsem se s výbornou šansoniérkou a kabaretiérkou Hanou Robinson a napsal pro nás kabaretní pásmo Mě to tady nebaví. Pořad je složený z prvorepublikových hitů a věnovaný Hugo Haasovi a dalším osobnostem, se kterými jsem měl tu čest se osobně setkat. Třeba Ljubě Hermanové nebo Františku Filipovskému. Dále jsem se díky změně scény konečně vrhl na vzpomínkové pásmo o Bulatu Okudžavovi. A připravuji procházku kabaretem posledních sta let Ach ten kabaret. Jezdí k nám ale dál i Jiří Suchý, u večera jeho poezie jsem se nasmál, jak už dlouho ne.
Brněnský dokumentarista, písničkář a umělecký šéf Divadla šansonu Jiří Vondrák.
Vloni jste také mluvil o možnosti kočování přes léto v historických vozech. Chystáte se někam vyrazit?
Kočování uskutečníme příští rok. Moc se na to těšíme a rozhodně se jej nevzdáme. Máme vůz, máme i koně, ale nesešli jsme se s lidmi. Každý toho má letos tolik, že to musíme přesunout na příští rok.
Je Café Práh scénou na delší dobu nebo hledáte jiné místo?
V Café Práh zůstaneme tak dlouho, jak jen to bude možné. Spolupráce je velmi příjemná. Pochopitelně bychom ale chtěli mít co nejdříve zase vlastní scénu.