Vrásky z lásky

Nic extra, ale díky společnosti oblíbených hereckých hvězd (a stále charismatických) je to snesitelně strávený čas. Velký průšvih je ale scénář - tak úplně nechápu motivaci Brzobohatého usilovat o někoho, kdo se celou cestu na konkurs chová takhle a pak mě úplně vytočil pitomý umělecký pseudonym Bohdalky a její zbytečná minulost - fakt nevím, jak příběhu pomohly takové blbosti. Jako by to prostě nemohla být česká herečka populární za komunistického režimu, která ve stáří skončí zapomenutá v ústavu (což bohužel byl a bude osud několika dobrých herců) a je ponížená v konkurzu na pitomou reklamu (nejlepší scéna filmu, upozorňující právě na pozici starších lidí ve společnosti dravého mladého kapitalismu). Jsem rád, že je Bohdalová pořád ve formě, její vizáž s hroznou parukou a posléze bez paruky mě opravdu vyděsila a strašně se mi ulevilo, když ve finále vylezla zase se svojí nestárnoucí vizáží. (24.01.2013)

Tak tohle je učebnicový příklad průměrného, zcela zapomenutelného díla. 100 minut laciných, pohlednicových krajinek a v tom tucet dialogů, šedých, konformních, bez kouska originality. Pravda, řemeslo je to solidní - kamera, zvuk, herecké výkony... ale to snad mohu pokládat za samozřejmý základ, ne? --- Film byl podpořen z peněz daňového poplatníka. Snad aby český film nezanikl. Ale když se české slovesné umění nezmůže na nic lepšího než na takovýhle scénář, tak by snad bylo lépe netočit nic. Každopádně mě pobuřuje, že čeští kultur-papaláši mají tu aroganci mi sebrat peníze a spáchat za ně takové nula nula nic. (13.12.2021)

Příjemné překvapení, ale úplně jiným způsobem, než jak jsem to od Jiřího Stracha čekal. Vlastně mě ještě víc pozitivně překvapil Marek Epstein. Jen škoda, že takových scén jako byl konkurz v barrandovském studiu, není ve filmu víc - přejít během jedný minuty z šaškárny a parodie do mrazivého ponížení ... vynikající. (10.04.2012)

S (ne)úctou ke stáří aneb stáří není nemoc, je to jen další životní etapa. S nadhledem, vtipem „je fakt, že některé zvuky v domově seniorů neuslyšíte“, bez (až na pár vyjímek) patosu, klišé a laciného sentimentu a řádně hořko-trpkou příchutí „ Proč neskočil do řeky, ta nezastaví“, převyprávěné. Chtělo by se dodat, tedy ze života. Zdá se to tak jednoduché. Stačí, když se potkají inteligentní scénárista píšící na téma, které dobře z vlastního? života zná, s nadějným laskavým režisérem, dávající (zaslouženou) šanci stáří, které jim to následně měrou vrchovatou oplácí. Vrásky z lásky jsou snímkem, který sice svou televiznost nezapře, ale takto zapadnout si nezaslouží. Žiju v realitě, není to snímek určený (pubertálnímu) mládí, přičemž věková (většinová) skladba místní csfd (podrobný průzkum jsem si nedělal, pravda) mu dvakrát nenahrává a rozhodně si nechci ani hrát na mentora, ale ve světle právě zakončeného roku 2013 a čerstvému rozesmátému PF-ku místního duchovního otce POMA, sumarizující minulý (filmový) rok resp. lákající na ten nový a přející vše NEJ do nového roku, bych si s dovolením (po)přál něco i já. Dočkat se v brzké době podobné reklamy (oslavy) českého snímku. Třeba zrovna od tandemu J. Strach-M. Epstein. My, samotní diváci, stejně jako i český film jako takový, bychom si to zasloužili resp. potřebovali jako sůl. 78% (01.01.2014)

Bylo vskutku příjemné a milé sledovat shledání Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého na obrazovce, jelikož je přece jenom v minulosti spojoval jak profesní tak i osobní život, který nebyl úplně růžový. Osobně jsem s nimi viděl jen Ucho, což je film úplně z jiné kategorie, nicméně i ve Vráskách z lásky je cítit ta chemie mezi hlavními aktéry. Film obsahuje nejeden humorný moment, moudrou a vtipnou hlášku či krapet peprnější slovo (zejména od Bohdalové) a celkově se na něj opravdu moc pěkně dívalo. Zkrátka snímek, kterému mohou mnozí vytknout jeho jednoduchost a jistou šablonovitost, avšak na mě zapůsobil nadprůměrným dojmem zejména skrze civilní herecké výkony a svou přímočarost. (12.10.2016)