Den nezávislosti: Nový útok

Přesně tak tupé jak jsem čekal, sice mnohem velkolepější a trikově vypracovanější než dvacet let starý poměrně legendární kousek, ovšem k čemu to je, když akce je naprosto neinovativní, všecko se děje tak nějak aby se dělo a chybí špetka nějaké hravosti, která by udržela minimálně mou pozornost. Už jsem se blížil ke dvěma hvězdičkám, ovšem finále to lehce zachránilo, alespoň do té míry, že ačkoliv půlka filmu se odehrává při soumraku, tak alespoň to finále se (velice neobvykle jelikož ve tmě se snáze produkují triky) odehrává za bílého dne na prosluněné poušti a alespoň to vypadá dobře. Celkově ovšem bída střídá nouzi a Emmerich je živoucím příkladem vyhořelého filmaře. Will Smith určitě nelituje, že do toho nešel...5/10 (12.10.2016)

Nejsem si úplně jist, co tamní divák očekával? Druhý díl Den nezávislosti zašel do absolutní lidské krajnosti, kterou bychom si jakožto diváci nedokázali ani představit. Tudíž se Roland Emmerich opět překonal a připravil si budoucnost s emzáky a se vším všudy kolem toho. Nejkřiklavější ze všeho je americký patriotismus, který vysloveně teče proudem snad z každé scény. Kdyby dodal, že film v jednu chvíli vysílá live TV Amerika do sto padesáti států světa, kdy na dvě hodiny zrušili všechny kanály a nechali by běžet jenom toto, nikdo by se mu nemohl divit. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že si Roland neumí udělat legraci sám ze sebe a nedokázal z tohoto filmu udělat druhý díl Hvězdné pěchoty. Po straně scénáře v tom naděje rozhodně byla. Za to si ale připravil dokonalý digitální vizuál, který ho zachraňuje všude kde se dá a vlastně ho zachránil i po zbytek filmu. To jediné totiž zaručuje kvality tohoto filmu a vyvyšuje ho alespoň do standardní Emmerichoviny. Takže, co že jsme to vlastně vůbec chtěli? (10.05.2017)

Co dodat? Starý liberál, kterému už všechny lodě uletěly, ale on jako zázrakem dál hněte svoje předražené anachronické vize spojený států lásky a tolerance. Je to napůl skandální a napůl strašně nakažlivé. Když se na plátně srdceryvně loučí dva staří gayové nebo Bill Pullman tahá lidstvo za nohu dalším budovatelským projevem těsně po mozkovém kolapsu, připomíná mi to, proč mám Rolanda tak rád. Princip over the top dotáhl daleko over the top. Nerozumí byzu tak jako Michael Bay, takže i setkání čínské sexy divy, amerického yuppíka, australského surfera, židovského morouse a intergalaktické koule na pitevním stole vyhlíží jako kouzelný omyl, jehož divák je tak trochu neznámý. Ten film nejvíc vystihují dvě scény - starej Levinson prodávající se slevou knihu Jak jsem zachránil svět komatózním penzistům a doktor Ocun, který ihned po procitnutí ze 7300 dnů trvajícího komatu začne nakopávat emzácký prdele. Přesně tohle je Den nezávislosti 2. (strašně bych potřeboval vidět trojku btw) (29.06.2016)

Co to kurva bylo?! A abych svému zděšení dodal dostatečný důraz, zopakuju to ještě jednou a pomaleji: CO – TO – KURVA – BYLO – ?! Vždyť to vypadalo jak Star Wars pro chudý. Jedničku si nepamatuju a mrzí mě, že to samý nemůžu říct o dvojce. Tohle je vyčpělý hovno upečený podle tradičního receptu amerických blockbusterů: vezmeme pár Číňanů a negrů, pro jistotu i několik kusů blíže neidentifikovatelných mezinárodních směsek, přimícháme je k bílým americkým vojákům, podlijeme nechutným patriotstvím, přidáme balení amerických vlajek a pak dochucujeme dle libosti nejrůznějším digitálním bordelem. Měl bych ty internety omezit, protože z nudy tady prolízám profily píčovin a pak na ty píčoviny i čumím, s takovou mě to ČSFD jednou zabije. A až se tak stane, tak z HOMA vysoudím nejenom všechny prachy, ale i všechny zaměstnance! Ale zas proč ne, aspoň bych je konečně nechal dělat to, na co doopravdy stačí; admini by mi psali domácí úkoly, programátory bych postavil ke kuličkovýmu počítadlu a Bart by mi pral fusky a nosil kafe. (29.11.2016)

Úsmev od ucha k uchu. Chýba tomu niečo dychvyrážajúce a je pravda, že ten film zaspal dobu. Ale inak je to fakt roztomilé. Oldschool blockbuster, ktorý po prvej "príbehovej" polhodinke šlapne na plyn a už nezastaví. Je to úplne debilné, veľmi zábavné a hrozne príjemne retro. Na frflanie nad zlými postavami, slabou hudbou a občas nie úplne super trikovou stránkou som vôbec nemal chuť a Emmerichovi som to zožral aj s navijákom. Aj keď je pravda, že citeľne tomu filmu chýba silnejšie bijúce srdiečko, aké mal podobne postavený vynikajúci White house down. Navyše jednotka sa mi páčila ale nikdy som ju nejako zvlášť nezbožňoval, takže som si to dokázal užiť a nemal som pocit žiadneho pošlapávania legendy. Dúfam, že sa trojky dočkáme už čoskoro. 8/10 (02.07.2016)