Inferno

Pre mňa bez debaty najlepší Argento. Áno, v podstate to nemá príbeh a logika sa tiež často odporúča, ale práve tá surrealistická atmosféra ešte posilňuje zážitok. Inferno je vlastne sledom neveľmi súvisiacich scénok, pričom ale každá z nich je dokonalou, na posratie strašidelnou a často šokujúco vypointovanou horrorovou etudou (najradšej mám scény "invalid/stoka/potkany" a "zatopená izba" - brrrrr!). Záverečná metal-operová nakladačka od Argentovej skupiny Goblins je úžasná. (27.04.2007)

Inferno tvoří spolu se Suspirií a Armádou démonů volnou trilogii o Třech Matkách, napůl čarodějnicích a napůl bohyních, které ovládají svět. Příběh mladé básnířky se odehrává v New Yorku ( oblíbeném městě italských režisérů - Fulci, Deodato..), kde jedna z Matek sídlí. Surrealistická noční můra mistra Argenta, kdy jeho oblíbené barvy: modrá-červená, černá-bílá a žlutá spolu se strašidelnou hudbou ( Keith Emerson) vytváří stísněnou, tajuplnou a ponurou atmosféru příběhu. Najdeme zde také typické znaky Argentova rukopisu - antikompozici a smysl pro detail. Scéna v zatopeném domě s lekačkou ( lekl jsem se stejně jako při sledování Čelistí, když potápěč prohledává poškozený člun) je mrazivá a děsivá zároveň... (18.08.2010)

Inferno nemá pevnou dějovou strukturu a opírá se především o úžasnou vizuální stránku a práci kamery.Příběh je vytvořen spíše stylem surrealistického automatického psaní-sen a přechod mezi vědomím a nevědomím, hrají ve snímku důležitou roli- lineární dějová linie je hodně potlačená.Dojde pochopitelně i na detailní krvavé záběry(divili by jste se, k čemu všemu může sloužit výdejní okénko v jídelně), ale rozhodně nejsou ve filmu alfou a omegou. V současnosti je takových filmů jako šafránu-Fulci je po smrti a Argento zestárl a vyměkl. Dnes už klasika žánru. (11.04.2006)

Po Suspirii druhá Argentova čarodějnická storka/hororová pohádka/část trilogie o Matkách, opět zasazená do luxusních, psychedelicky nasvícených gotických kulis tajuplného domu, kterým se nese šepot a jehož obyvatele někdo krájí, do čehož občas komicky zasáhnou i okolní zvířata. Dlouhé scény vražd jsou jen chatrně spojeny řídkým dějem, postavy nezajímavé a hlavní herec podává tragický výkon, potěšila mě ale Daria Nicolodi, pro jejíž půvab mám slabost. Ústřední vypalovačka super, měla se tam protočit víckrát, než jen na konci. Trochu mi to připomnělo Malpertuis a závěrečná scéna, kde - SPOJLER - se hrdina setkává s architektem domu a ten mu vše vysvětlí - mi připomněla závěr Matrix Reloaded :D (20.10.2015)

Inferno má opravdu podmanivou vizuální stránku a některé scény se svou „krásou“ opravdu zaříznou do paměti. Problém je však v nedějovosti. Jednoduchý námět zde prakticky jen rámuje sled epizod, kde postavy v poměrně dlouhých a trýznivých scénách jdou na porážku, a děj se nikam neposouvá. Za svým předchůdcem Inferno zaostává pak i herecky a hudebně. Přesto rozhodně stojí za vidění. (04.06.2018)