Assassin's Creed: Embers

Tento krátký film jestli se to dá tak popsat je jen ukončením tak krásného a dlouhého života Ezia Auditore da Firence.Není určen bojům nebo výchově jeho cery s chotí v 62 letech.Krátký filmeček se mi proto moc líbil a jak jste už mohli odemne číst tak končí neboli se uzavírá magický příběh s názvem Ezio Auditore Mistr Assassín. (07.10.2012)

Samozřejmě, je to jen "kravinka" přiživující se na úspěších hry. Ale pro fandy herní předlohy je to počin, na který se rádi podívají a jsou rádi za každý posun v příběhu. Taky jsem rád za každý Silent Hill, či Hitmana, který vyjde. Tak to prostě je, já to chápu, nu a proto, a také pro celkem povedené akční scénky a srdceryvný konec, hodnotím kladně. (20.01.2012)

A o tom konci jsem vůbec nevěděl.No nastala doba a musím říct,čekal jsem víc.Asi netřeba říkat,pro fans je to pieta jak dělo.Pro mě je Ezio doopravdy s jedním nejvíc emočních postav v herním byznysu a hlavně herně v té době to byla hra naprosto úchvatná,už díky scenériím Itálie,která musela nejednoho hráče dostat do kolen.Ale vrátím se k příběhu.Ezio jako dědek je stále ve formě a žije si poklidně na venkově.Bohužel animace docela nic moc,ještě horší střih,kde aspoň Jesper Kid jede svojí formu ve formě lehkých tónů.Poslední slova od mistra assasína jsou tím nejlepším.Jako jednohubka dobrá,ale dokázal bych si to trochu jinak představit.Requiescat in pace.70% (02.03.2015)

"When I was a young man, I had liberty, but I did not see it…I had time, but I did not know it…and I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three…" Ono, když s nějakou postavou prožijete tolik hodin, pak je to, jako by umíral někdo, koho jste fakt znali a pokaždé, když jsem si pustila ten závěr, tak jsem brečela. Nejlepší hlavní postava AC a její důstojný a klidný odchod ze světa. (30.01.2017)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)