Assassin's Creed: Embers

"When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three. And now, the twilight of my life, misunderstanding has past into contentment. Love, liberty, and time: once was so disposable, are the fuels that drive me forward. And love, most especially, mio cara. For you, our children, our brothers and sisters, and for the vast and wonderful world that gave us life, and keeps us guessing. Endless affection, mio Sofia." Všemi očekávané finále, které u mě bohužel nedosáhlo tak kýženého emocionálního rozbouření, jak jsem původně předpokládala. Přesto jsem pocítila malé bodnutí sentimentu a melancholie, když jsem měla dát addio tak významné osobě, jenž mi přirostla za ta léta neochvějně k srdci. Requiscat in pace Ezio....forever yours. (05.12.2011)

Samozřejmě, je to jen "kravinka" přiživující se na úspěších hry. Ale pro fandy herní předlohy je to počin, na který se rádi podívají a jsou rádi za každý posun v příběhu. Taky jsem rád za každý Silent Hill, či Hitmana, který vyjde. Tak to prostě je, já to chápu, nu a proto, a také pro celkem povedené akční scénky a srdceryvný konec, hodnotím kladně. (20.01.2012)

Assassins Creed patří mezi moje nejoblíbenější série a Ezio mezi moje nejoblíbenější hrdiny. Skrze tři perfektní hry jsem prožil celý Eziův životní příběh, a viděl jak vyrostl z toho náctiletého florentského floutka v muže, který si vydobyl můj hluboký obdiv a respekt. Vědomí, že už jsme dorazili na konec cesty mě drtí, ale zároveň jsem opravdu rád, že se Eziovi dostalo tak důstojného konce a mě zůstaly na celou sérii tak krásné vzpomínky. Potěšilo mě, že konec autoři nepojali přehnaně akčně a Ezio odešel ze světa neporažen. Slzička mi na konci taky ukápla a nemohu než také napsat obligátní "Requiescat in Pace, Ezio Auditore da Firenze." Nikdy nezapomenu :) /85% a 4*/ P.S.: Tu jednu hvězdičku srážím za animaci, která mě zklamala a vypadá hůře, než samotná hra. Ale zásadní problém to není, tady jde hlavně o obsah. :) (06.05.2012)

A o tom konci jsem vůbec nevěděl.No nastala doba a musím říct,čekal jsem víc.Asi netřeba říkat,pro fans je to pieta jak dělo.Pro mě je Ezio doopravdy s jedním nejvíc emočních postav v herním byznysu a hlavně herně v té době to byla hra naprosto úchvatná,už díky scenériím Itálie,která musela nejednoho hráče dostat do kolen.Ale vrátím se k příběhu.Ezio jako dědek je stále ve formě a žije si poklidně na venkově.Bohužel animace docela nic moc,ještě horší střih,kde aspoň Jesper Kid jede svojí formu ve formě lehkých tónů.Poslední slova od mistra assasína jsou tím nejlepším.Jako jednohubka dobrá,ale dokázal bych si to trochu jinak představit.Requiescat in pace.70% (02.03.2015)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)