Režie:
Thom FitzgeraldScénář:
Thom FitzgeraldKamera:
Thomas M. HartingHrají:
Olympia Dukakis, Brenda Fricker, Kristin Booth, Ryan Doucette, Jeremy Akerman, John Dunsworth, Laurie Delaney, Kevin Kincaid, Juanita PetersObsahy(1)
„Já tě miluju jednatřicet let. Milovala jsem tě, i když jsi ztloustla, i když jsi oslepla,“ žádá drsná romantička Stella o ruku svou partnerku Dot. A tak se vydávají na společnou cestu z amerického venkova „tam, kde je to legální“, na sever do Kanady. Stella a Dot jsou Thelmou a Louisou v důchodovém věku a v energii, vyřídilce a talentu na průšvihy si se svými předchůdkyněmi nezadají. Jsou na útěku před zákonem, a co hůř, před vnučkou Molly, která chce nechat babičku zavřít do domu s pečovatelskou službou, a zbavit ji tak té nesnesitelné „kamarádky“ Stelly. Po cestě přiberou mladičkého striptéra bez domova a již jako trio odhodlaně pokračují ke státní hranici. Road movie o lásce tak krásné jako oblaka v západu slunce, o kterých Stella každý večer vypráví Dot, v Praze zahajuje festival za osobního uvedení režiséra Thoma Fitzgeralda, jehož Zahrada k pověšení (1997) zdobí letošní retrospektivní sekci Temné království. (Mezipatra)
(více)Recenze (16)
Konečně nějaký film, který se zabývá láskou i v pokročilejším věku, nejen u mladých a krásných lidí jako obvykle. Podle mně tak poskytuje mnohem hlubší pochopení dlouhodobého partnerského soužití než jakýkoliv mladý pár. Stella a Dot působily jako skutečně skvěle sehrané a vzájemně se doplňující duo, které se zná skrz na skrz a je ochotné pro sebe i zemřít. Láska ve dvaceti, ve čtyřiceti, v šedesáti či v osmdesáti je podle mně vždy definována jinými prioritami, proto je hezké se jednou podívat na tuto problematiku z jiného úhlu pohledu. ()
Zaujímavý príbeh, so svojráznymi postavami, napriek vulgarizmom ktoré lietali zo Stelliných úst , na ktoré divák neznalý zvyklostí takéhoto prostredia musí spočiatku zvyknúť. Ale práve farbistosť dialógov dávalo tomu filmu taký ten správny humorný šmrnc. V podstate súhlasím so všetkým čo už napísala Emma53. ()
Dot je slepá, ale zná tak dobře Stellu jakoby jí viděla. A jenom ji. A Stella vidí všechno ostatní, takže Dot ani vidět nemusí. A o tom je láska. Road movie o lásce dvou žen, které si po 31 letech společného života, jedou říct své ano. Stella a Dot jsou dámy v letech, ale k životu se staví s obrovským entuziasmem a k tomu jim nechybí notná dávka (byť drsnějšího) humoru. Vše je vyprávěno s vtipem, lehkostí, bez zbytečného tlačení na pilu. Olympia Dukakis zde opravdu září. (vítězný film cena publika 2012 na festivalu Mezipatra) ()
Místy oblačno je, co se příběhu týká, neuvěřitelně dojemný a upřímný snímek, který je jak smutný, tak neskutečně vřelý a humorný. O největší porci zábavy se postarala prořízlá pusa Olympie Dukakis, jejíž hlášky mě dokázaly odrovnat až na zem. Celkově mi hlavní trio přišlo vskutku sympatické a herecky přesvědčivé. Zkrátka film, který mě pobavil, ale i dojal, a snad jediná věc, kterou bych mu vytknul byl "poslední striptérův tanec" (kdo viděl, ví). ()
Vytvořit ze smutného námětu oddechovou komedii a nepůsobit přitom trapně je opravdu kumšt. A Thom Fitzgerald na to kápnul, navíc do hlavních rolí obsadil oscarové herečky, které jediným pohledem dokážou vyvolat záchvaty smíchu. I přes vtipné grimasy nebo ostré nadávky, které mají hlavně pobavit, film nenásilně vysílá docela znepokojivou zprávu o předsudcích (nejen) americké společnosti, která stále dokáže menšinám házet klacky pod nohy. Dlouho jsem se v kině tak nepobavila a tím spíš u snímku, od kterého nikdo moc neočekával. ()
Galerie (11)
Photo © Emotion Pictures
Reklama