Sigur Rós - Inni
Obsahy(1)
První živé album skupiny Sigur Rós a zároveň druhý hudební film (první byl Heima). Dohromady 75 minut dlouhý film a 105 minut dlouhé dvojité živé album, které zachycuje koncerty posledního turné v listopadu 2008. Jde o naprostý opak snímku Heima, který byl otevřený a široký. Inni je silně komorní a uzavřený, ukazující čistou a nespoutanou sílu islandských hudebníků. Pro fanoušky alternativní muziky naprostá nutnost. (atomn)
(více)Videa (1)
Recenze (18)
Možná to bude znít někomu zvláštně, ale líbilo se mi to víc než Heima - tedy u Heimy jsem neměl husí kůži, u Inni jo. Rozmazaná černobílá, doprovázená božskou hudbou, 9 písní na 75 minut, tedy více než 8 minut na jednu, navíc oba moje milované opusy E-bow a Poppladgid hned po sobě... Skvělé!! ()
Již rozervanější a temnější než Heima. Černobílý experimentální koncept vizuální složky s důrazem na detail a opomíjení celku souzní s impresionistickým post-rockem tohoto ojedinělého islandského bandu. ~ Jak zmiňuje jeden z uživatelů, zatímco Heima byla extrovertním vyjádřením blízkosti k přírodě a světu, podáním ruky lidem, Inni je spíše vyobrazením introvertní duše kapely a míří pod povrch, pod kůži, dovnitř… Inni je kupa nahromaděné energie a emocí, jež jako gejzír tryskají z niter členů skupiny do publika, opět k lidem... ()
Velice minimalistické pojetí. Kamera je v těsné blízkosti hudebníků, záběr na celou scénu zde prakticky neuvidíme. To vše v černobílé. Magické představení islandských skřítků občas nevhodně vyruší vsuvky z jejich zákulisního života, ale přesto se opět jedná o silný zážitek. Také jsem tenkrát v Praze sbíral z ramen papírový sníh. Pro fanouška nutnost! ()
Pre mňa určite v porovnaní s Heimou veľké sklamanie. Napriek krátkej stopáži som sa veľmi nudil, pohľad mi blúdil kade-tade a nemohol sa udržať na chaotickej spleti starofilmárskeho pôsobenia dokumentu, ktorá rýchlym striedaním čiernej a bielej farby kazila viac môj zrak, než prvé diely Pokémona. Minimálne o 2 stupne horšie, než Heima, ničím neprekvapilo, no možno to bude aj tým, že keď som pozeral Heimu, nepoznal som skladby Sigur Rós, teraz už som ich mal ako-tak napočúvaných a takýto vizuál mi k tomu treba nebolo. Plus tie archívne zábery fakt nič moc. Žiadna výpovedná hodnota pre mňa. ()
Chladné na povrchu, ale vroucí uvnitř. Hudební gejzír, který vyvěrá s každým dalším tónem. Neskutečná obrazová skladba a příjemný vizuální experiment - bublající, tepající a žijící vlastním životem a to nikoliv na divákův úkor. Zatímco Heima byla spíše hravým extrovertním pohledem ven směrem k přírodě, Inni směřuje dovnitř / pod povrch a symbolizuje jakousi introvertní duši kapely Sigur Rós. ()
Galerie (2)
Photo © Cinema Purgatorio
Reklama