Hiroshima: The Next Day
Obsahy(1)
Film vypráví o tom, jak se minutu po minutě odvíjel příběh, který změnil svět. Příběh, na jehož začátku byla 6. srpna 1945 svržena atomová bomba. Na základě postřehů lidí ve vzduchu i na zemi, mj. i posledního rozhovoru s člověkem, který bombu nabíjel, se dozvíte, jak se odvíjely události onoho tragického dne. Osmiletý Takeši Tanemori hrál s kamarády na schovávanou a zrovna se chtěl schovat, když jakoby udeřil blesk. “Viděl jsem kosti ve své ruce, úplně jako na rentgenu.” Třináctiletá Šigeko Sasamori byla jednou ze známých “Dívek z Hirošimy,” které přijely do USA, aby zde podstoupily léčbu popálenin. A konečně Koko Kondo, které tehdy bylo jen osm měsíců, celé dětství strávila ve výzkumu dopadů radiace, které byla během útoku vystavena. Promluví i odborníci, kteří čerpají z odtajněných armádních materiálů a popisují smrtící účinky bomby. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Já se vždy pousměji, když si přečtů nějaké komentáře. I tady u dokumentu o Hiroshimě se našli dva jedinci, kteří asi neumějí rozlišovat. Doporučuji jim si přečíst některé výpovědi japonských vojáku (obyčejných) a možná se o těch zvěrstvech, kterými tady neustále operují dozví i něco jiného tzv. "nemožnost volby" ona totiž ta mince nemá jenom jednu stranu. Samozřejmě zvěrstva spáchána byla, to je neoddiskutovatelný fakt. A ukažte mi nějakou matku, otce kteří nebudou oplakávat mrtvého syna at‘ už byl jakýkoli. Zpátky k dokumentu: O Hirošimě je natočeno spoustu dokumentu tenhle je poměrně kvalitní, ale na můj vkus až příliš tlačí na pilu mám raději ten z roku 1995 proto 4 hvězdy. ()
Hirošima a Nagasaki....Sodoma a Gomora novověku...S opravdu morbidní nadsázkou lze říct, že Německo mělo svého Mengele (a nespočet jemu podobných) a USA si (s benevoletním souhlasem Ruska) střihlo atomový "pokus" a to rovnou dvakrát za sebou. Před atomovou energií nemám respekt, ale nevyslovitelnou fobii a nechápu, jak to někdo nemůže nechápat... Závěrečná slova jednoho z provázejících mluvčích dokumentu o tom, že to, že jednou vymizí jaderné zbraně nezaručí klid světu, protože lidé budou dál vědět, jak je vyrobit, jsou vlastně všeříkající... ()
Působivý dokument. Mohla bych tu ventilovat své pocity, které se mi honily hlavou celých 45 minut. Jak amíci srovnávají Hirošimu s nějakým Pearl Harborem. Jak si myslí, že odvedli super práci, když ukončili válku masakrem civilistů. A jak píše ilemas, raději ať ze mě je jen ten otřesný "stín" (což mnou doopravdy otřáslo), než být spálena jen napůl a přežívat... a co dělali Japonci v Číně je úplně mimo. Tady se jedná o atomovou bombu a její následky trvající desítky let. ()
Nacisti už niekedy koncom 30-tich rokov pracovali na vývoji atómovej bomby. Spojené štáty sa snažili atómovú zbraň vyrobiť skôr. Ich program sa volal Manhattan a viedol ho Dr. J.Robert Oppenheimer. Prvá atómová bomba bola testovaná 16. júla 1945 v Trinity Site v Novom Mexiku. Dokument bol natočený pri príležitosti 70 výročia použitia nukleárnych zbraní Američanmi proti civilnému obyvateľstvu miest Hiroschima a Nagasaki. Ani tých 70 rokov nám nedáva dôvod na spokojný spánok. Stále je cítiť eskaláciu napätia medzi mocnosťami a nespokojnosť vo svete. Dnes mnohé krajiny vlastnia atómové zbrane na získanie prestíže prípadne z dôvodu používania hrozby k vydobitiu si svojich pozícii. Trocha z histórie 2. svetovej vojny k vytvoreniu si obrazu o nutnosti použitia nukleárnych zbraní Američanmi v Japonsku. Japonsko bolo tesne pred kapituláciou, keď jeho najväčšiu pozemnú armádu o sile 1,5 milióna mužov v zbrani v operácii Augustová búrka (8.8. až 15.8.1945) maršal Malinovský v neskutočnej bleskovej vojne zničil za necelý týždeň v oblasti Mandžuska a Kórei. Japonci kapitulovali 15.8.1945. Predovšetkým táto prehratá bitka prispela ku definitívnej porážke Japonska aj za prispenia tragédii dňa 6. a 9. 8.1945. Nemôžem sa zbaviť pocitu, že Spojené štáty týmto útokom sledovali predovšetkým politické ciele. Atómový výbuch zničil všetko a zdalo sa, že mesta ostanú navždy mŕtve. Opak je pravdou. ()
No já chápu, že citlivé dušičky tenhle průměrný dokument šokuje a děsí, dohání k slzám a beznaději, necháva strnulé a oněmělé hrůzou, ale viděl jsem horší záběry. Náplň tohoto filmu, ač přináší některé zajímavé informace i dobré záběry, však nedokáže zobrazit dopad použití atomové zbraně tak syrově, jak si zaslouží. Nebudu tu hájit fanatický a nacionalistický japončíky s letitými zkušenostmi v genocidě a zotročování. Ani bodré a statné americké správňáky, kteří si natrénovali hromadnou likvidaci civilistů už v Evropě (díky pane Harris, jste nám všem inspirací, jak podobným pošukům á la MacArthur, tak očividně japonskému hernímu průmyslu o skoro 40 let později). O úskočné slizkosti Sovětského svazu v otázkách Japonska se nezmiňuji. Ostrá zkouška nové superzbraně tedy nakonec dopadla dobře, postiženým civilistům se však věnuje dokumentární tvorba jen sporadicky a to je myslím největší přínos tohoto díla. ()
Galerie (15)
Photo © Česká televize
Reklama