Všechny moje lásky

Hned od začátku, když Rob mluví do kamery jako by mi promlouval do duše: „Co bylo první, hudba nebo zoufalství? Lidé mají strach, že si děti hrají se zbraněmi, že je kultura násilí ovládne. Nikoho netrápí, že děti poslouchají tisíce, doslova tisíce písniček o zlomených srdcích, bolesti, zoufalství a trápení. Poslouchal jsem hudbu, protože jsem byl zoufalý? Nebo jsem byl zoufalý, protože jsem poslouchal hudbu?“ Vzhledem k faktu, že jsem mužského pohlaví, mi byl Robův pohled na svět a ženy velmi blízký. Díky tvůrcům za množství povedených, lehce úsměvných scének a hlášek. V paměti mě utkvěl také tento zajímavý rozhovor mezi Robem a zpěvačkou Marií: „Myslím, že je správné, když je člověk nadržený a současně nešťastný. Proč nám mají být upřena základní práva jen proto, že jsme si zničili vztah? -Sex je základní lidské právo? -Sakra. Jo. Nedovolím, aby mi ten parchant bránil v šoustání." (02.09.2007)

Co bylo první? Hudba nebo zoufalství? A stejně tak bych se mohl ptát já - co bylo první, film nebo zoufalství? Vždyť Rob je jako většina z nás, kteří se utápí v nostalgii, kteří občas nervově vypění, kteří udělají nechtěnou chybu, kteří přemýšlí, co by udělali jinak a přemítají o důvodech rozchodů. Tenhle film je až po okraj naplněný životními pravdami a za to mu odpustím i těch několik přetáhnutých konverzací o hudbě. A i u zamyšlených melancholických komedií lze dostat nekontrolovatelný záchvat smíchu, stačí, když se objeví Tim Robbins. "Takže dohodnuto?" (21.01.2007)

-Co jsem měl dělat, abys byla šťastná? -Být sám šťastný. Bridget Jonesová pro chlapy. John Cusack se skrze dekonstrukci a rekapitulaci svých dřívějších rozchodů snaží pochopit, v kom nebo čem je problém a zastavit rozchod právě probíhající. Rozpadu přehledného narativu a stability, kterou nám dlouhodobé vztahy nabízejí, odpovídá fragmentarizovaná struktura první poloviny filmu, jakou se vyznačují i jiné rozchodové klasiky jako Annie Hall nebo 500 dní se Summer, navazující ovšem dialog s divákem méně knižním a více filmovým způsobem. Pro Roba je situace bolestivější tím, že potřebuje mít vše přehledně uspořádané a nejlépe seřazené v nějakém žebříčku. Přeuspořádání života u něj proto logicky vede přes zavedení nového pořádku ve vinylových deskách. Své geekovské posedlosti hudbou se sice nezříká, ale zároveň se pod vlivem minulých vztahových chyb a přesvědčení, že Laura je tou pravou více otevírá novým podnětům, namísto útěku se snaží najít řešení a (snad) konečně dospívá. Coby zpovědníků využívá kromě diváků také svých dvou kámošů, kteří se škatulce obyčejnosti vzpírají mnohem úporněji a vytvářejí kontrast k vlastně docela normálnímu protagonistovi. Obchod s deskami, jehož „táhněte všichni do háje“ zákaznickým servisem se zřejmě inspiroval Bernard Black, je středobodem vyprávění, reflektuje svou neměnností a lpěním na osvědčených jménech také Robův hlavní problém – neochotu ke změně. Provázanost hrdinovy charakterové proměny s proměnou obchodní „filozofie“ vystihuje Robovo troufalé rozhodnutí dát příležitost partě neznámých kluků z ulice. Přes zdání nahodilosti a nepřiměřené délky mají Všechny moje lásky poměrně promyšlenou strukturu a oproti jiným romantickým komediím dokážou lépe odhadnout, kdy ubrat z komediální nadsázky a zvážnět. Jestli jste čerstvě opuštění, dostanete tak vedle zábavného společníka, několika užitečných rad a skvělého soundtracku i dvě hodiny nadprůměrné filmařiny. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, choze, k212, Potrublo (21.05.2008)

Frearsova High fidelity má určitý kultový potenciál, ktorý ale tak úplne neobstál v skúške časom. Napríklad tak, ako Croweove Singles. Je to film o tridsiatnikoch, ktorí klasicky nevedia "kudy kam", sú z toho tak trochu na nervy a robia si z toho tak trochu srandu. Takéto filmy mám rád (nie žeby som nebol tiež tak trochu bezradný, ako hlavný hrdina, ale kto nie je), takže tie tri hviezdy sú veľmi silné. (09.01.2013)

Knížku od mého oblíbeného Nicka Hornbyho jsem měl přečtenou pomalu na jeden nádech, tak moc mě strhla a hlavně pobavila. O něco podobného se snaží i její filmová verze, která těží především z výtečného hereckého obsazení. John Cusack má charisma na rozdávání a tady ho konečně prodává ve velkém. Jack Black je prostě magor, ovšem magor s velkým hudebním cítěním a dodává tak snímku o muzikálních geeks na věrohodnosti. Možná trošku škoda, že byl děj přesunut do Ameriky, z nálady britské metropole se totiž vždycky dá vytěžit zas o něco víc. Ale to je jen malá piha na kráse. Film pro všechny, kdo cítí hudbu srdcem. (04.08.2011)