farfalla

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Líbí se mi ten zdánlivě pomalý, a najednou okamžitý přechod z reálného světa do světa fantazie. Přesně tak, jak přichází dospívání. Na začátku je Čihiro ukňouraná, nerozhodná holka, která má se vším problém. Poté, co zůstane sama a záchrana rodičů je na ní, se musí odhodlat dělat rozhodnutí a komunikovat s novýma lidma. Na začátku nechtěla jít do nové školy a najít si nové přátele. V lázních potkává všechny možné postavy - lidi, zvířata, zvláštní stvoření, duchy. Samořejmě, že nedělá jenom správné věci, ale nebojí se je přiznat a vždy pomůže s jejich nápravou. Také si vytvoří svůj názor na věci a dělá to, čemu věří. Stává se z ní spolehlivá zaměstnankyně lázní a kamarádka. V Miyazakiho filmech mívá hlavní postava vedle sebe několik nepřejícných postav, ale vždy je tam hlavní škodič, který se pak dostane na stranu hlavního hrdiny a nebo se na něm stane dokonce závislým. Tady je to Bezpáteřník, kterého Čihiro nezavrhne, tak jako ostatní. Snaží se ho pochopit a pomůže mu najít smysl života. I když je tento příběh animák pastelových barev, není vůbec mdlý. Je plný emocí a překvapení a také fantazie, která promlouvá při každém shlédnutí. Postava Čihiro a jejich rodičů, však byly vytvořeny podle skutečných lidí z Miyazakiho okolí.

V soundtracku filmu bylo použito několik písní Burla Ivese včetně té ´Buckeye Jim´.