Všechny moje lásky

High Fidelity nemůže být špatný film, protože to není pouze "na základě" románu Nicka Hornbyho. High Fidelity JE román převedený na plátno, v celém filmu jsou asi jen 3 scény, které v knize nenajdeme, jinak je to přesné jako švýcary, vtipné a chytlavé. Zazní tam fakt všechny věty, které jsem dočetla jen před několika málo hodinami a proto odpouštím i Johnu Cusackovi, kterého stále nemám moc ráda, roli Roba si střihnul dobře. Co sedí jako ulité je různorodá dvojka Dick a Barry, Robovi pomocníci, Jack Black je neskutečnýýý Týpek, který se snad ani nenarodil, ale vyhrabal přímo z pekla. Co dodat, toto je jeden z velmi mála případů, kdy mohu s klidným svědomím říct- pokud nejste na čtení, tak se stačí podívat na film, protože je knize totálně věrný. (22.01.2014)

Všetky moje lásky alebo Sex, dievčatá a čokoľvek. Aj pod týmito dvomi názvami sa skrýva tento zabudnutý klenot tvorcu oscarovej Kráľovnej a Nebezpečných známostí. Rebríčkovaním všetkého možného posadnutý Rob (John Cusack) pracuje v obchode s LP platňami a je tesne po rozchode. Následkom toho sa rozhodne spraviť si Top 5 svojich bývalých priateliek a všetky postupne navštíviť, aby zistil prečo sa s ním rozišli. Adaptácia knihy Nicka Hornbyho je veľmi trefnou sondou do duše tridsiatnika, ktorý nevie, čo zo životom. Veľmi vtipný a miestami dosť horký film, ktorý by si zaslúžil omnoho viac pozornosti, akej sa mu dostáva. Minimálne kvôli skvelým hercom, medzi ktorými prvýkrát výraznejšie zažiaril Jack Black. (16.03.2016)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Nicka Hornbyho. Stupidní český titul filmu i knihy mimochodem postrádá vtipnost dvojsmyslu ukrytého v původním názvu "High Fidelity". Hornbyho kniha je zábavné a nápadité čtení, kterému nechybí vtip ani dobře odpozorované postřehy ze života třicátníků a jejich milostných vztahů. Je to text, u něhož jsem ocenil jeho literární styl, akcentující duševní život hlavní postavy a vypravěče v jednom, a jeho kontakt se čtenářem, s nímž udržuje intenzivní pouto neustálým proudem řečnických otázek (a dalšími oblíbenými triky). Frearsův film mě naopak nijak zvlášť nenadchnul - vadilo mi herecké obsazení (a nezachránila to ani má oblíbená Catherine Zeta-Jones, která se zde stejně jen mihne v pár záběrech v maličké roli jedné z Robových ex) i přílišné lpění na zachování narativní formy knížky - film lze považovat za skoro až otrockou adaptaci předlohy, a tím pádem v podstatě zbytečnou podívanou, protože neobsahuje nic, co by nebylo v knize - naopak z pochopitelných důvodů postrádá komplexitu Hornbyho románu, včetně řady zábavných introspektivních pasáží hlavní postavy, vyprávěných v ich-formě. Pokud člověk četl knihu, nemá podle mě důvod pouštět si i film - pokud se tedy nechce vystavit zklamání z konfrontace s knižními hrdiny v podání nesympatických herců, tak jako v mém případě. Film podle mě moc neobstojí ani jako samostatný zástupce žánru romantické komedie - není zde nic, co bychom neviděli stokrát jinde, a pokud chováte tento typ filmů v oblibě, snadno najdete výrazně lepší kousky. Mimochodem na celé knize i filmu mě nejvíc zaujala myšlenka obvolávat své ex, aby na nich člověk vyzvídal, v čem udělal kdysi chybu - tohle fakt někdo dělá, nebo jsem jediný, koho děsí představa, že mu po 15 letech zavolá jeho ex s otázkou, proč to tehdy nevyšlo? Myslím, že tohle je ten typ filmů, který notně přiživuje stereotypy a životní sebepojetí určité generace tím, jak vám předhazuje, jak byste měli nebo neměli žít, a to mu osobně nemohu odpustit. Když nad tím nad přemýšlím, je mi tenhle film skoro až protivný - jestliže mi Hornbyho vypravěčský styl přijde velkorysý a velkomyslný k nedokonalosti postav jeho literárního světa, film je jen nefunkčním pokusem převést totéž na plátno, kde to však skřípe a hlavně vyzní o dost jinak - ale to by bylo na dýl. (16.12.2012)

Hornbyovská adaptace s poměrně rozpačitým rozjezdem, která se ale rozvine v hodně příjemnou podívanou. Důležité je, že ve filmu zůstalo Hornbyho zlehčování a nadhled, stejně jako citlivost a melancholie. A navíc ta všudypřítomná muzika, která tvoří kulisu celého hrdinova života, vyšinutý Jack Black... Byla jsem spokojená. (28.12.2006)

Nálada - to je to, co má film i kniha společné a to je to, co se často ve snaze dostát ději z filmů natočených podle literárních předloh vytrácí. Rob je stejně - jako v knize - v úzkém kontaktu s divákem, obrací se se svými myšlenkami, duševními pochody a glosami přímo do kamery. John Cusack je výborně obsazený, zapadne do krámku s deskami i do role chlapa, který hudební vkus, lásky i životní prohry řadí do TOP5, jako ulitý. S kámoši Dickem a Berrym (Jack Black je pro tuto postavu neodiskutovatelným přínosem) vedou srandovní spory o hudbě, díky nimž si nepřipadají ve kšeftě, kam moc zákazníků nechodí a který má Rob spíš pro potěšení než na výdělek, tak bezvýznamní. Film je to hodně vtipný a hodně pravdivý, kdo z nás se nakonec čas od času nehrabe ve starých křivdách, láskách a rozchodech a nefabuluje "coby kdyby". (15.01.2005)