Mary Reilly

Tohle je hodně staré. Pamatuji si to ze svého dětství a zároveň vlastně nevím, proč jsem to teď cca o 20let později chtěla znovu vidět...Nicméně - líbí se mi dobové scenérie, ta červená krev, kde jen je možna, syrovost, jakou je tehdejší doba ukázaná - nicméně - nemyslím si, že by to bylo jinak. Extrémně ošklivá Glen Close :D a mlaďounký Michael Sheen :) Film je ale i tak určitým způsobem průměrný a už ho asi nikdy nepotřebuji vidět. (21.02.2023)

Misty velmi atmosfericke, ale jinak vcelku prumerne. John Malkovich predvadi opet bravurni vykon, ale Jekyll mu jde prece jen o neco lepe nez demonicky pan Hyde. Chemie mezi Malkovichem a Robertsovou da se rict funguje, scenar je vsak pomerne plochy a plytky, tudiz se vztah mezi obema nestaci moc rozvinout. A konec je vzhledem ke komornosti filmu ponekud podivny, az nepatricny. (03.10.2004)

Kdybych nebyla blbá a nezačala se před lety zajímat o fanfikci a obsah termínu "Mary Sue", tak na mě ta atmosférická, lehce úchylná romanťárna mohla fungovat stejně jako v dětství. Teď už z toho holt není nic jiného než typicky plochá verze původního materiálu zprasená o přítomnost spasitelské bezvýrazné panenky. Snad mi přečtení knížky za účelem pravděpodobného potvrzení tohohle závěru nebude trvat dalších deset let. (14.09.2013)

Tenhle kus s Julií Roberts mi dlouho unikal. Napravil jsem to až téměř dvacet let poté, nicméně s konstatováním, že až o tolik jsem nepřišel. Její oddaná služka bohatého a laskavého doktora Jekylla, měnícího se stále častěji ve zlého pana Hydea tuhle hororovou látku rozhodně nezachrání. Stephen Frears volí zoufale dlouhé záběry, ve kterých se toho příliš neděje. Atmosféru to má, zájem diváka si to však získává docela obtížně. (03.02.2015)

Pointu příběhu všichni známe, takže na ní se divácký zážitek založit nedá. Ale na démonických výstupech Johna Malkoviche už ano a jeho monolog z Maryina snu je pravou ukázkou hereckého mistrovství. Julia Roberts je zde krásná a smutná a její zastřený pohled mi nedovolil nesoucítit s ní. Navíc Frearsovi se výborně povedlo vykreslit silně depresivní ponurou atmosféru domu i města a vytvořit tak netradiční pohled na legendární předlohu. (19.06.2006)