Černý čtvrtek, Janek Wisńiewski padl

Poláci jsou skuteční muži. Hrdí, sebevědomí, nenechají si dělat na hlavu. Státní mašinerie je sice semlela stejně, ale bojovali. Položili za svou věc i životy, a nebylo jich málo. Totéž platí pro statečné polské ženy. Proto jsou i jejich filmy tak působivé. Na rozdíl od našich současných, velmi často zbytečných filmů, potěmkinových vesnic a pokryteckých blábolů na stříbrném plátně. Takhle se dělá film o totalitě, pánové režiséři CZ ! Jistě není nutné dodávat, že podobný systém manipulace, brutality, demagogie (a zbabělosti) existuje od doby co vznikl stát a jeho mocenský aparát. Liší se jenom občané, kteří mu to dovolí více nebo méně. Krásný a nesmírně silný film. /Pozn. Tímto nechci urazit české muže ani ženy, jen konstatuji, jaký dojem na mě udělal tento polský film a jak odlišný dojem na mě dělají české filmy o komunistické totalitě./ (02.02.2014)

Tak tohle se Polákům vážně povedlo. Film rekonstruuje události ze čtvrtka 17. prosince 1970, kdy se zvedla vlna protestů kvůli zdražování potravin. Demonstrace se brzy změnila na boj o holý život, když se na dav lidí vrhla jak armáda, tak polská milice. Toho dne zahynulo celkem 18 lidí a přes 500 jich bylo zraněno. Film je navíc obohacen o autentické záběry z ulic plných demonstrantů, které přidávají filmu na síle. Rozhodně stojí za to vidět. (02.02.2014)

Poľsko, 1970, pred Vianocami. Poznala som fakty o r. 1980, keď sme prvýkrát počuli meno Lech Wałęsa, ale o týchto nepokojoch sme sa v škole neučili. Pamätám si len rôzne vtipy na tému, prečo v Poľsku nevideli mäso. Ťažká minulosť, uvedomíte si, že sa diali ozajstné zverstvá na vlastných národoch socialistických krajín a väčšinou boli ututlané. Hlavne, aby sa o nich nehovorilo v Moskve a nezopakoval sa priateľský akt ochrany Československa, z augusta 1968. Deje sa to na rôznych miestach našej Zemegule - niekto mocný rozhodne, že správnym riešením je strieľať do vlastných radov. Pri takýchto záberoch zostáva divný vnútorný pocit, že diabol hľadá naše najslabšie miesta a teší sa. (03.03.2022)

Na rovinu zobrazené udalosti zo štvrtka 17. decembra, kedy ľudia vstúpili do štrajku kvôli výraznému zdraženiu potravín. Nečakajte len slzný plyn a obušky ... tam sa do ľudí strieľalo. Poliak do Poliaka. Vianočný čas, na ktorý sa len tak ľahko nezabudne, keďže mŕtvych bolo 18 a ranených 233. A ku tomu ešte aj tie ohromné ideologické žvásty, čo tam vypúšťali tí hlavní pohlavári strany ... natočené to bolo naozaj uveriteľne, skoro skutočne a použitých bolo aj veľa autentických záberov a nahrávok. Určite odporúčam! (27.07.2015)

Film, který může sloužit jako pomůcka k porozumění k tomu, co se dělo v Polsku na konci roku 1970. Ale ačkoli jde o vykreslení tragédie na příběhu skutečné oběti, Brunona Drywa (1936-1970), film pracuje primárně s emocemi. Nás může těšit reference věnovaná Československu, ale všechno ostatní si musíme dostudovat sami po vlastní ose. A v tom mohl být film mnohem nápomocnější. (31.10.2023)