Madrid, 1987

Kdyby scénář byl použitý pro natáčení nějakého porna, asi by přiměřeně zapadl do zažitého standardu. Zjednodušeně: Mladá číča přijde udělat interview se spisovatelem v kavárně, prakticky okamžitě se přesunou k němu domů, kde se svlékne, je jí vedro, jde si dát studenou sprchu, on za ní svlečený přijde do koupelny a zaseknou se dveře. Kamarád přijde až v pondělí, zbytek města zjevně (dle dialogů) odjel na víkend pryč. No prostě brilantní. Pak následuje asi hodina a půl dialogů, teda spíše monologů spisovatel->roštěnka v jedné koupelně, během čehož si to sem tam jen tak mimoděk rozdají. Dialogy jsou naprosto nezajímavé, pokud nejste zrovna spisovatel a nemáte potřebu se intelektuálně obohatit pseudointelektuálními výlevy žanetého prašivýho starce, jen občas z nich vyjde něco zajímavého pro "děj". A "zajímavého" myslím pouze v kontextu s jinak ubíjejícími moudry a historkami. Mám Maríi Valverde opravdu rád, ale v tomto filmu prakticky nehraje, jen sedí a nejistě hledí, což je jednak problém scénáře, který její přítomnost většinu času úspěšně ignoruje, jednak režie, která si nedokázala vynutit alespoň méně znuděný kukuč. Obé má na svědomí jediná osoba, takže si nikdo nemůže přehazovat vinu. Mám dojem, že María byla obsazena právě proto, že nemá problém se ve filmech svlékat, jinak by tam mohli posadit a nechat mlčet prakticky kohokoli. Josého postava starýho úchyla vypadala rozhodně uvěřitelněji, byla dobře zahraná, ale na one-man show v délce hodiny a 3/4 je to bohužel žalostně málo. Vhodné pro heterosexuálního muže: ne (04.12.2013)

Nakonec tři až čtyři hvězdy.. Stárnoucí charismatický novinář a intelektuální studentka žurnalistiky. Potkají se v kavárně, nakonec skončí v jeho ateliéru. Nejprve je mezi nimi hodně skel (brýlí), pak i zbytečně moc oblečení. Jejich dialog nepředstavuje verbální válku. Není to o tom, kdo má v rozhovoru navrch, mele hlavně on, ona poslouchá a oba zřejmě doufají, že tvůrce skloubí prvky, které přilákají náročnější diváky i ty náhodně zabloudivší. Anebo je mu to jedno? A jen si tak pro radost natočil svoje vlastní komorní cvičení? Bez toho, že cílovou skupinou jsou vždycky diváci? Ostatně dát do kupy dialogy, aniž by se divák unudil k smrti, je dost těžký úkol. Ale nejednou jsme se přesvědčili, že to jde. Tady (samozřejmě mě v některých pasážích limitovala moje angličtina – titulkovaná verze) rozhodně neslyšíme nějaké zásadní promluvy, děj prostě plyne a je na divákovi, na kolik ho tohle španělské cvičení minimalismu otráví. Kdo neřeší pouze jeho tělesnou nedokonalost danou věkem a kdo pouze nečeká, až jí sklouzne ručník, asi odejde od projekce potěšený. Já byl někde mezi tím vším, španělská herečka a držitelka prestižní Goyi María Valverde by si nicméně zasloužila nějakou pořádně silnou (a pro diváka víc stravitelnou) roli. S ohledem na její věk a talent určitě přijde!! (14.06.2014)

Tak jo, jeden screenshot, abyste věděli, o čem je řeč. Už když María Valverde procházela kolem oken kavárny, jsem byl přesvědčen, že je nejsmyslnější španělskou herečkou současnosti. To, co David Trueba naservíroval mužskému oku potom, je mňamka. Myslel při tom asi na každou úchylku, a tak si na své přijdou foot fetišisti, budete si tipovat, kdo se první půjde vyčůrat i jestli v roce 1987 v Madridu letěla móda "ohanbí á la lolitka". Kontroverzí je ve filmu málo, ale zato stojí za to - motivace novináře Miguela je asi všem jasná jak facka, ale co vidí krásné mladé ženy na starých kozlech, napadá nás (pokud těmi kozly už nejsme, pak sice taky, ale to má otázka zcela jiný, mnohem naléhavější, rozměr) velmi často. José Sacristán jde na tu chemii velmi zvláštním způsobem (jeho hlas je něco mezi Pavlem Pípalem a Miroslavem Moravcem), ale díky tomu jsem měl možnost vidět tu nejvzrušivější striptízovku ever. Rozporuplná je i stopáž v poměru k akci, ovšem i tady (až snad na přehnaně dlouhou projekci v "kině") si režie ví své a stačí poslat Maríu vyčůrat, abyste zase nervózněji poposedli blíž k obrazovce. Kašlu na obsah, forma je taky podstatná. (10.11.2013)

Dva nazí lidé, "uvěznění" v koupelně. On, postarší novinář a spisovatel. Ona, mladá a krásná, která se tou spisovatelkou teprve chce stát. Ona ale ještě doopravdy neví, co vlastně chce, zato on to ví přesně a úpřimně jí to neustále připomíná. Chce si to s ní "rozdat". Splní se mu jeho přání? Jejich nahota je k tomu vybízí. Hodně zajímavý film se spoustou vyslovených mouder i blbostí o dvou hercích většinou nenudí, ale baví. (30.12.2018)

Není to špatný, ale na kolena vás to neposadí. Film pro intoše, kterej nakousává stejný téma jako Umírající zvíře (Elegy 2008) od režisérky I. Coixet. Jenomže ta měla předlohou román Philipa Rotha, což je magor, kterej na psaní o stárnoucím muži, kterej by rád měl sex, v podstatě založil svůj trademark. A tenhle scénář prostě na román P. Rotha nemá, přestože mladičká Mariá V. je stejně kouzelná jako Penélope Cruz. Proto jestli chcete příběh starý muž vs. velmi mladá žena, doporučuju Umírající zvíře. (03.02.2017)