Lukostřelci

John Rambo, tentokráte v Koreji 17.století. Motiv záchrany a pomsty tvoří jen rámec. V zásadě se jedná o adrenalinovou naháněčku, kdy tlupa elitních mandžuských bojovníků stíhá po lesích a skalách korejského lučištníka. A nemyslím si, že budu moc spoilerovat když napíšu, že ten je jednoho po druhém posílá na pravdu Boží, až proti němu zbude jen hlavní záporák, který ovšem zase není takovým padouchem, jakého jsem očekával. Možná trošku víc klišovité, ale má to zběsilé tempo, spoustu šípů, sympatické herce, kteří se nepletou a navíc je tu velikánskej tygr. A já mám tygry rád. 85% (22.05.2014)

Hlavní hrdina se s lukem ohání jako Legolas. Každá scéna, ve které ho popadne, je proto odměnou za protrpěný zdlouhavý začátek a nekonečně uslzené melodramatické tragédie. Finální třetina je konečně velkolepá, nepřátelé tahají za tětivy stejně hbitě jako kdyby tiskli kohoutky poloautomatických pušek a šípy sviští mezi stromy stejně smrtonosně jako kulky. Prostě takový asijským Rambo s lukem. 7/10 (04.05.2012)

Pokud přetrpíte příšernou korejskou digitální bestii, která byla totálním šlápnutím vedle, přežijete pár nelogičností a zmatený začátek, máte rádi svištění šípů a věříte, že tím šípem lze na dost velkou vzdálenost přetnout tětivu, může být pro vás Válka šípů solidní jednohubka. Výhodou může být pro diváka ze zdejších končin fakt, že tu málokdo zná dějiny Mandžuska a tak i kdyby byl celý film naprosto historicky mimo, nikdo to nepozná. Kdekdo však pozná, že na čtvrtkilový šíp by byla potřeba spíš menší balista než obyčejný luk, aby doletěl tak daleko. Úplně by stačilo, kdyby film disponoval stopáží kolem 90 minut, oprostil by se od zbytečných politicko-kulturních námětů, neměl ty rádoby ohromující blbosti (protože obyčejné šípy jsou naprosto dostačující) a soustředil se hlavně na luční a šípovou akci. (19.08.2012)

Brnkanie na nacionalisticke citenie u korejskych divakov casto uspesne funguje, i ked pre tentokrat je antagonistom nie severekorejec ci japonec, ale mandzurski bojovnici pocas ich 2. invazie do Korey v prvej polovici 17. storocia. Historicke pozadie nikdy nevystupuje do popredia skrz snahu o politicko-historicku reflexiu, umenie lukostrelby tu sluzi iba na fyzicku konfrontaciu (to nie je vycitka, iba konstatovanie faktu). Naopak, doraz sa kladie na kostymovu stranku (hoc oproti oblubenym korejskym, kostymovym TV dramam film voli zemitejsie farebne tony, dodavajuce vacsi punc uveritelnosti) a kinetikou ovplyvajuce akcne sekvencie, ktorych zvoleny styl je vedeny po linke roztrasenej kamery, vynechanych frameov a hrubeho strihu. To pri zvolenej stopazi a faktu, ze druha polka filmu je vlastne jedna suvisla akcna sekvencia, posobilo na mna ku koncu uz unavne. (13.12.2011)

Na počátku 17. století se to pěkně mazalo nejen u nás v Evropě, ale i na Korejském poloostrově. Mandžuové napadli čískou dynastii Ming a následně i Koreu, která zůstávala k Mingům loajální. Příběh o zázračném lukostřelci do tohoto krvavého období spadá a je velmi dobře udělaný. Souboj dvou silných osobností je napínavý, drsný a místy i romantický (asijským způsobem). Herecky dobře zvládnuté, žádná prázdná místa a díky působivému, byť docela komornímu vizuálu i působivé. Za mne spokojenost i když si to znova asi hned tak nepustím. 75%. (28.10.2023)