Equalizer

Z Chloëmydie roste rozkuřovačka měsíce. Ivan byl očerněn. Denzel obělen. Uvěřitelné asi jako Pučálkovic Amina. Osobně si myslím, že filmy podobného ražení mohou být spouštěčem konání tzv. osamělých střelců. Lidé si - tak nějak bez výjimky - lebedí v pocitech vlastní neomylnosti a spravedlivosti mezi nespravedlivými. Při pohledu na nečekaně vydařené konání nepravděpodobného hrdiny pak, v kombinaci s vlastními frustracemi, může načatý exemplář pocítit potřebu si také zablbnout a urvat trošku toho obdivu čtrnáctiletých kurviček či obstarožních pokladnic z mauntfýldů. I tak jsem se hezky pobavil. Kladivo již mám. Stopky též. Odhaduji vás na šestnáct vteřin. Ale máte šanci se napravit... (31.01.2015)

Sebejistý Fuqua a neesonovský Washington v komorní akční "jackreacherovině" o hrdinovi, na kterého se v naštvaném módu nechytají ani Avengers, a v níž skape víc lidí než ve všech Terminátorech dohromady. Nebýt dvou hrozně zbytečně přehrocených scén (mučení plynem, tankery), bylo by to za pět, pánové! (28.09.2014)

Dvě věci mám k filmu. Nedokázal jsem se emočně vůbec přiblížit k hlavnímu hrdinovy. McCall působí tak suveréně, až není šance v něm vidět člověka a to při vši úctě k hereckému umění Denzela Washingtona, který opět podává velmi zdařilý výkon. Druhá věc, která mně nepřišla vůči mně fér, byla závěrečná akčňárnička v Bauhausu. Kdysi jeden moudrý pán řekl, budiž světlo a bylo světlo a toho by jsme se měli všichni držet a když říkám všichni, tak tím myslím všichni, pane Fugua a ne že nám půlku závěrečného fightíku hodíte do tmy s hudbou jakože artíček. Přes to všechno si však Equalizer nezaslouží abych si na něm trénoval činnost kata mydláře. Má tempo, skvělé společné scény Denzela s Martonem ve kterých se nešetří drsňýckým charismatem a akcička je tady taky docela za fešandu. Mám dojem, že Přemek Podlaha bude docela čumět, k čemu všemu může Béda Trávníček využít zahradnický náčiní. (24.09.2014)

The Punisher: Hornbach Edition. O co lepší je první polovina, která se drží zpátky, sází na postavy a má sympatický oldschoolový nádech, o to je ta druhá horší, protože to zahodí do koše. V ní už je Denzel pouhou vážně se beroucí nepřemožitelnou chimérou a tedy nezajímavou postavou. Hřebíčkem je pak délka, kdy namísto nekompromisní gradace to odeznívá do ztracena skrze tolik konců, že by i Návrat krále při třetí zatmívačce vstal a šel domů. (30.05.2018)

Něco mezi Muž v ohni a Mé druhé já, přičemž - jak už to tak u kopií bývá - je Equalizer horší. Zpomalovačky jsou k smíchu, příběh buď netuší, o čem chce vyprávět, nebo se snaží za každou cenu překvapit (každopádně působí nesourodě), záporák to s blazeovaností přehání a nebýt v hlavní roli Denzel, člověk by mu tu touhu po zlepšení světa nevěřil. Nemluvě o tom, že je hrdina až příliš nadčlověk, než aby se o něj byť na okamžik mohl divák skutečně bát (kam se chce dostat a ke komu, tam se prostě dostane, logika/nelogika). Nenudí to, je třeba ocenit nekompromisní styl a ve finálním fightu mezi regály geniální song Zacka Hemsyho, ve výsledku je to ale pořád JEN odvar z toho, co už jsme viděli jinde a lépe. (25.09.2014)