Equalizer

Denzel Washington ještě neřekl poslední slovo. Ze začátku sice velmi zdlouhavé dobrodružství postaršího prodavače a těžce se to k něčemu prokousává, ale jakmile se to rozjede a Denzel se dostane k nějakému útoku, je to fajn. Režisér Antoine Fuqua si dal záležet zejména na akci a spolu se skvělým soundtrackem se mu to neskutečně povedlo. Denzel je i v šedesáti neskutečně cool a zpomalovačky mu sedí. Možná bych film trošku zkrátil, ale jinak fajn...Za mě skvělých 70%...[24.9.2014_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (24.09.2014)

Všímáte si, jak v nové studené válce nasadili amíci do boje FILM? No, heleďte, v jednom vám odklidí Šu-Lina z KLDR a v jiném zas americký černoch, resp. afroameričan, resp. Barack Obama, vlastnoručně rozhodí batinky zlým Rusákům. Tak, pochopili tenhle vzkaz? Obama, v mistrném podání Danzela Washingtona (samozřejmě), se vydá až do Moskvy, kde čeká, jestli se nějakej zkurvenej hajzl jenom pohne, aby je rozstřílel do posledního kreténa. No nic, povídám, to zas v Obi mají skladníci o čem přemýšlet. A bude to stačit, ptám se já. A co na Fugua Fuka? A co Jan Pleskač? A co Barack? Komu tím prospěje? Druhé straně? Film mě do půlky poněkud nudil, moc se mluvilo a málo psalo domů, ale pak přišla první bourneovská akcička, a já byl spokojen, ale devatenáct vteřin je i na mě málo. Pak to mělo spíše sestupnou tendenci a závěrečný fajt... Tam už jen chybělo, aby Denzi Washi vzal do ruky motorovku a zvolal na toho tlustýho sekuriťáka: " Gimme some sugar, baby!" (30.12.2014)

https://www.youtube.com/watch?v=3BE0D9geu2o najlepsia akcna scena za posledne roky, co som videla. Ano, nevidela som toho este dost, ale co uz, nemozem byt aj krasna, mudra a aj vediet a vidiet vsetko :) Kazdopadne, ujo Denzel, stale si moj oblubeny akcny hrdina... Na veky vekov amen. Ked raz budem v trabloch, dufam, ze ma zachranis. Lebo ty to das, ty to dokazes. Uplne sam, len s vrtackou, pilkou, pripadne vyvrtkou na vinko. (12.01.2015)

Z Chloëmydie roste rozkuřovačka měsíce. Ivan byl očerněn. Denzel obělen. Uvěřitelné asi jako Pučálkovic Amina. Osobně si myslím, že filmy podobného ražení mohou být spouštěčem konání tzv. osamělých střelců. Lidé si - tak nějak bez výjimky - lebedí v pocitech vlastní neomylnosti a spravedlivosti mezi nespravedlivými. Při pohledu na nečekaně vydařené konání nepravděpodobného hrdiny pak, v kombinaci s vlastními frustracemi, může načatý exemplář pocítit potřebu si také zablbnout a urvat trošku toho obdivu čtrnáctiletých kurviček či obstarožních pokladnic z mauntfýldů. I tak jsem se hezky pobavil. Kladivo již mám. Stopky též. Odhaduji vás na šestnáct vteřin. Ale máte šanci se napravit... (31.01.2015)

Denzel Washington vypadá trochu jako přežitý dědeček. Ani ne tak svým vzezřením (řekli byste mu 60?), ale spíš tím, koho představuje. Doby supermanovských, nepřemožitelných hrdinů jsou pryč a díky ukotvenosti v reálném světě a prostředí nijak zvlášť stylizovaném vypadá postava bývalého elitního vojáka Roberta McCalla nepatřičně oproti třeba Johnu Wickovi. Zápletka je přitom v obou filmech podobně nekomplikovaná - Wick i McCall chtějí žít klidný život, Wickovi zabijí štěně a ukradnou auto, McCallovi zbijí kamarádku-prostitutku. I když jeden je hnán čistě pomstou a druhý má šanci někoho zachránit, oba hledají svou spravedlnost a chystají se zničit zločinecký konglomerát. A právě zde je vidět zásadní rozdíl. U Johna Wicka chápete motivaci a nepodivujete se nad jeho konáním, protože je to součástí oné žánrové hry. Kdežto u Roberta McCalla si nejednou řeknete, proč to vlastně dělá, proč zachází tak daleko, proč se vlastně stará, když jeho vnitřní klid nic neohrožuje. Nebo vlastně víte - musí v závěru dojít k tomu, že začne pomáhat lidem, jenže cesta do tohoto bodu není uvěřitelná. (12.07.2015)